Ve stedu publikovan daje zskan sondou NASA Cassini o rotanm pohybu a obn drze Mimasu potvrzuj ptomnost ocenu kapaln vody pod vrstvou ledu o tlouce 2030 kilometr. Tento ocen podle nich zejm vznikl z kosmickho hlediska nedvno, urit ped mn ne 25 miliony let a pravdpodobn ped 5 a 15 miliony let.
Zjitn poznatky in z Mimasu atraktivn msto pro vzkum podmnek, kter mohly vst ke vzniku ivota, vzhledem k tomu, e prvn iv organismy na Zemi vznikly v prvotnch moch na planety ped miliardami let.
Na prvn pohled je to nejnepravdpodobnj msto ve Slunen soustav, kde by se dala hledat kapaln voda, ekl astronom z Observatoire de Paris Valery Lainey, hlavn autor studie publikovan v asopise Nature. Vzhledem k obrovskmu mnostv krter se toti jev jako star a neaktivn.
Vedle Saturnova Enceladu a Titanu a Jupiterovch msc Europa a Ganymedes se Mimas stv nejmenm z pti msc Slunen soustavy, u kterch se podailo objevit pesvdiv dkazy o existenci podpovrchovch ocen, uvedl Lainey. Podezen na podpovrchov oceny existuje i na nkolika dalch mscch, vetn Jupiterova msce Callisto.
Pt z mnoha destek msc planety Saturn nashromdnch v zornm poli sondy Cassini na snmku z 29. ervence 2011. Janus (179 km v prmru) je zcela vlevo. Pandora (81 km v prmru) obh mezi prstencem A a tenkm prstencem F pobl stedu snmku. Nad stedem obrazu z Enceladus (504 km v prmru). Zccela v pravo je vidt polovina nejvtho msce Saturnu, Rhea (1 528 km v prmru). Msc Mimas (prmr 396 km) je vidt za Rheou tak na prav stran snmku.
Sonda Cassini v roce 2017 ukonila tinct let vzkumu Saturnu a jeho msc smrtcm zanoenm se do atmosfry tto obrovsk prstencov planety. Pi pozorovn ledovho povrchu msce Mimas sonda Cassini nezaznamenala dn deformace, kter by naznaovaly existenci ocenu pod nm. Vdci vak zjistili, e nkter aspekty jeho obn drhy lze vysvtlit pouze ptomnost vnitnho ocenu, nikoli pevnho nitra.
Mimas je sedmm nejvtm mscem Saturnu, kter m hodn pes stovku msc, od Titanu vtho ne planeta Merkur a po nkter o velikosti zhruba mstsk tvrti.
Mimas o prmru asi 400 kilometr nem pesn kulovit tvar. Je slapov uzamen, co znamen, e vi Saturnu je natoen stle stejnou stranou, stejn jako n Msc vi Zemi. Nejcharakteristitjm rysem Mimasu je krter Herschel, kter se thne pes tetinu jeho povrchu a dky nmu pipomn filmovou Hvzdu smrti.
Saturnv msc Mimas je vidt na tomto snmku ze sondy Cassini NASA vyputn 9. ledna 2017. Na prav stran Msce je urujc tvar Mimas, krter Herschel, kter se thne 139 kilometr.
Ptomnost vnitnho ocenu naznauje siln zdroj tepla uvnit Mimasu, kter promnil led v ocen. Mimas se pohybuje po eliptick drze kolem Saturnu v prmrn vzdlenosti asi 186 tisc kilometr. Jak se mn jeho vzdlenost od Saturnu po drze, mn se i gravitan a slapov sly psobc ze Saturnu.
To m za nsledek periodickou deformaci nitra Mimasu a st energie, kter se na tchto deformacch podl, se pemuje na teplo, ekl planetolog a spoluautor studie Gabriel Tobie z francouzsk vdeck agentury CNRS a Univerzity v Nantes.
Kapaln voda uvnit Mimasu pedstavuje vc ne polovinu celkovho objemu tohoto msce, akoli jej mnostv dosahuje pouze 1,2 a 1,4 procenta mnostv v pozemskch ocenech. Dodali, e skutenost, e voda je v kontaktu se skalnatm jdrem Mimasu, me usnadnit typ sloit chemie, kter by mohla vydldit cestu ivotu.
Vdci se domnvaj, e zkladn ingredience pro ivot teplo, voda a organick sloueniny existuj v Saturnov soustav na Enceladu. I kdyby Mimas tyto sloky tak ml, skutenost, e jeho ocen je tak mlad, by mohla bt pro vvoj ivota vzvou, ekl Tobie.
Nikdo vak nev, jak dlouho ivot potebuje, aby se objevil ve vhodnm prosted, dodal Tobie. Mimas me nabdnout jedinenou pleitost prozkoumat prvn fzi vvoje ivota.