Aktual.: 7.07.2026 11:17
Praha – Elektronická evidence tržeb (EET), kterou chce současná vláda znovu zavést, není projevem nedůvěry vůči podnikatelům. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí, podporují ji oborové asociace a komory a podle konzervativního odhadu ministerstva financí má ročně přinést až 14,4 miliardy korun. V úvodu dnešního druhého čtení návrhu zákona o znovuzavedení EET ve Sněmovně to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Opozice chystá pozměňovací návrhy.
Ve sněmovním systému se sešly čtyři desítky návrhů úprav. Do rozpravy se hlásilo 15 poslanců bez přednostního práva.
Sněmovní rozpočtový výbor doporučil předlohu schválit, ale nepodpořil žádný z pozměňovacích návrhů. Ministryně řekla, že ministerstvo ani vláda tyto návrhy až na drobné výjimky nepodporují, protože oslabují základní principy návrhu a oslabují jeho hlavní cíl, kterým je narovnání podnikatelského prostředí. „EET určitě není projevem nedůvěry vůči podnikatelům,“ řekla v reakci na kritiku některých opozičních stran.
Zopakovala, že nová EET nepřinese povinnost tisknout účtenky, jak tomu bylo v minulosti u nyní již zrušené verze. Bude také evidovat bezhotovostní platby. Ministryně to obhajuje tím, že koncepce zákona vychází z kontaktních plateb, kdy je zákazník v kontaktu s podnikatelem. Uvádí také, že v důsledku moderních platebních technologií a aplikací je obtížné některé platby dohledat.
Zařazení bezhotovostních plateb pod EET kritizoval předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Poukazoval znovu na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který je v případě minulé verze evidence tržeb vyřadil. Předložil proto pozměňovací návrh, který bezhotovostní platby vyřazuje. Schillerová naproti tomu uvedla, že návrh je v souladu s dřívějším nálezem Ústavního soudu a je připraven s ohledem na to, jak se vyvinuly moderní formy placení.
K odhadovanému výnosu 14,4 miliardy Jakob řekl, že jde o mýtus. Celková bilance dopadů zákona podle něj bude spíš negativní. Zákon přináší i další daňové změny, nejen novou EET.
Projednávaný návrh obsahuje i navazující daňové změny. Například zařazuje nealkoholické nápoje podávané v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Obnovuje slevu na studenta a školkovné a ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}