Schillerová: Regulace marží i snížení daně z nafty budou pokračovat

„Společně s monitoringem marží jde o osvědčený balíček, díky kterému ušetřili řidiči až 400 korun na plné nádrži a budou šetřit dál,“ uvedla Schillerová. Opatření chtěla vláda od začátku května nahradit zákonem o regulaci cen pohonných hmot, není ale jasné, zda normu do čtvrtka podepíše prezident Petr Pavel.

Vláda část regulací s účinností od začátku května mírně upravila. Nejvyšší povolená marže obchodníků vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Změní se také vzorec pro výpočet maximálních cen benzinu a nafty, který denně stanovuje ministerstvo financí. Nově bude cenový strop počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen. Dosud úřad používal cenový průměr za jeden den.

„Důvodem pro změnu je přechod našeho opatření z krátkodobé povahy na střednědobou,“ řekla Schillerová. Změny by podle ní měly lépe odpovídat velkým denním výkyvům na trhu a zároveň umožnit fungování v běžných tržních podmínkách při delším trvání opatření. „Nepředpokládáme, že by zvýšení maximální přípustné marže mělo vést k plošnému navýšení marží nebo cen. V dubnu se drtivá většina subjektů držela pod regulační hranicí,“ dodala ministryně.

Maximální ceny pro každý den zatím bude dál vydávat svým výměrem ministerstvo financí, po začátku účinnosti nového zákona o regulaci pohonných hmot v tom bude už vlastním nařízením pokračovat vláda. V obou případech ovšem bude vzorec pro výpočet cen stejný.

Snížení spotřební daně naopak zůstane podle Schillerové beze změny po celý květen. Ministryně také uvedla, že náklady pro státní rozpočet způsobené snížením spotřební daně jsou miliarda korun měsíčně. Zároveň má ale podle ní opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.

Prodloužení cenových stropů a regulace marží obchodníků kritizoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Je pro nás nepřijatelné, že vláda novou legislativou ubírá podnikatelům právo bránit se proti jejím špatným rozhodnutím soudní cestou, přestože hned první den zavedení těchto opatření ve výpočtu maximální ceny paliv chybovala,“ řekl Vlček. Cenový strop podle něj vedl k tomu, že pumpaři na řadě míst zdražovali na jeho úroveň. Aktuální zvýšení marží tak nyní podle Vlčka dovolí obchodníkům ceny ještě zvýšit. Místo toho Starostové navrhují cílenou pomoc například pro nízkopříjmové osoby.

Občanští demokraté volají po snížení spotřební daně také na benzin, což by podle předsedy ODS Martina Kupky reálně pomohlo mnoha domácnostem. Kupka se na dnešní tiskové konferenci pozastavil také nad tím, že se vláda nevěnovala pomoci tuzemské ekonomice před dopady krize na Blízkém východě.

Marži obchodníků s palivy vláda v dubnu stanovila na maximálně 2,50 Kč za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty dočasně klesla z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. U benzinu zůstala na 12,84 koruny za litr. Podle unijních pravidel spotřební daň u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr). Ministerstvo financí denně určuje maximální prodejní ceny paliv, pro dnešek je to u nafty 42,86 koruny za litr a u benzinu 42,19 koruny za litr.

Ceny pohonných hmot začaly růst po útoku Spojených států a Izraele na Írán na přelomu února a března. Česká vláda na začátku dubna rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Původně schválené opatření platilo do konce dubna. Vláda od května chtěla ceny upravovat na základě nového zákona, který ale zatím čeká na podpis prezidenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}