Aktual.: 9.11.2024 09:24
Berlín – Německý kancléř Olaf Scholz dnes u příležitostí 35. výročí pádu berlínské zdi vyzval Evropu k jednotě. Ve videoposelství nahraném v Budapešti ocenil mimo jiné odvážné obyvatele Československa, kteří podle něj přispěli k pádu symbolu rozděleného světa. Německo si připomíná události 9. listopadu 1989 řadou akcí, ústřední ceremonie v památníku na berlínské ulici Bernauer Strasse se zúčastní i prezident Frank-Walter Steinmeier.
„Naše společné dějiny na podzim roku 1989 ukazují, jak dosahujeme našich cílů: tím, že držíme pospolu – za mír a svobodu, za bezpečnost a blahobyt, za právní stát a demokracii,“ uvedl Scholz, který se ve čtvrtek a v pátek účastnil v maďarské metropoli summitu Evropského politického společenství a neformálního summitu EU.
Při oslavách pádu berlínské zdi Němci podle kancléře slaví také příspěvek středoevropských a východoevropských sousedů k pádu železné opony, „nelidské hranice, která Evropu desítky let dělila na Východ a Západ“. „Byli to odborářky a odboráři Solidarity v Polsku. Zpívající revolucionáři v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Srdnaté ženy a muži v Maďarsku, Československu a dalších zemích,“ uvedl. Zvlášť ocenil účastníky demonstrací v bývalé Německé demokratické republice (NDR).
Vítězství svobody na podzim 1989 bylo podle německého kancléře vítězstvím „celoevropským“. I proto podle něj právě v době velkých globálních výzev, jako jsou ruská válka na Ukrajině a válka Blízkém východě či klimatická změna, musejí Evropané opět držet pospolu. „Budeme-li stát proti sobě, nedosáhneme ničeho, jen společně jsme silní,“ dodal.
V Berlíně se dnes koná ústřední ceremonie, na které si účastníci připomenou především oběti berlínské zdi. Německé hlavní město přichystalo také Svátek svobody, na kterém podle radnice zahraje „největší kapela svobody na světě“. Do akce se zapojí přes 1000 hudebníků, profesionálních i amatérských, kteří budou hrát v místech někdejšího hraničního pásma. Ve stejných místech bude v délce čtyř kilometrů výstava pěti tisíců plakátů, které spojují požadavky východoněmeckých demonstrantů z roku 1989 a přání lidí ze současnosti.
