Aktualizace: 20.03.2024 11:37
Praha – Pokud by stát nastavil horní limit pro přímé zemědělské dotace, mohl by ušetřit v řádu miliard korun a použít je například na podporu středních podniků. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek. Právě dlouhodobá politika zaměřená na největší zemědělské producenty je podle Šebka důvodem několik let trvající krize, která vyžaduje systémová řešení. Nutné je také podporovat rodinné farmy a začínající zemědělce, dodal. Asociace, kterou vede, zastupuje drobné farmáře.
Velké zemědělské podniky nezřídka používají dotační peníze na skupování těch středních, tvrdí Šebek. Zamezit těmto praktikám by podle něj mohlo vytvoření systému majetkové propojenosti. „Největší problém u těchto holdingů je, že nevíme, kdo ve finále dostává všechny ty dotace a zda se skutečně uplatní v zemědělské lokalitě, ve které dané podniky hospodaří,“ řekl Šebek. Zároveň potvrdil, že na zastropování dotací a vytvoření systému se dohodla koalice s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten chce s vládou hovořit o tom, jaké ministerstvo by vytvoření registru majetkové propojenosti mělo na starosti. „Věřím, že by se ušetřilo řádově v miliardách,“ dodal Šebek.
ASZ ČR navrhuje stanovení horního limitu pro podniky o velikosti nad 2000 hektarů, do této velikosti se podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací vejde zhruba 99 procent zemědělských podniků. „To jedno či dvě procenta, co chceme zastropovat, to jsou ty největší subjekty, které nemají se zemědělstvím v lokalitě nic společného. Ty podpory jsou určeny na podporu životaschopnosti farmářů a na podporu té lokality, ne jim,“ řekl Šebek.
Tento krok by podle Šebka mohl výrazně pomoct současné krizi. „Ten negativní stav českého zemědělství přetrvává mnoho desítek let, nastavení zemědělské politiky je špatně, je orientováno na velké subjekty,“ tvrdí. Důraz by přitom měl být především na rodinné a začínající farmáře. V zemědělství je totiž nedostatek pracovní síly. Na tom se shodne i Zemědělský svaz, který na svých stránkách uvádí, že musí do Česka každoročně přijet 20.000 pracovníků z ciziny na sezonní práce.
S tím souvisí i zákon o rodinných farmách, jehož vznik ASZ dlouhodobě prosazuje. Měl by zjednodušit zpracování produkce z živočišné a rostlinné výroby i její prodej. Kvůli propojení regionálních rodinných zemědělců s obchodními řetězci podepsala ASZ ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) loni v říjnu memorandum o spolupráci. Cílem je podle Šebka zajistit, aby i lokální zemědělci byli schopni dostat své výrobky do větších řetězců. Spolupráce má zatím podobu neformálních jednání a konkrétní akce se připravují.
ASZ ČR předložila letos v únoru premiéru Petru Fialovi (ODS) a Výbornému deset návrhů, které podle nich přinesou systémové řešení zemědělství jako celku. V návrzích se značně odlišuje od ostatních nevládních zemědělských organizací, proto se opakovaně distancuje od protestů zemědělců. „Požadavky demonstrantů jsou málo ambiciózní, jejich cílem je jen dostat peníze do systému, aniž by měli představu, jak správně zafungují,“ řekl Šebek. Shodnou se ale například na podmínce snižování byrokracie. Jak ASZ ČR, tak i další organizace v tomto ocenili kroky Výborného, který se snaží omezit administrativní zátěž zemědělcům.