Aktualizace: 31.01.2024 08:43
Washington – Blízký východ byl jen zřídka výbušnějším regionem než dnes a řešení konfliktu v Pásmu Gazy bude velmi obtížné. V eseji publikované v úterý v americkém časopisu Foreign Affairs, který se věnuje mezinárodním vztahům, to napsal šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Kromě Blízkého východu se věnoval také válce na Ukrajině a zdůraznil, že zastavení americké pomoci Kyjevu by bylo chybou „historických rozměrů“.
Burns, který býval americkým velvyslancem v Jordánsku i Rusku, v eseji píše, že se v uplynulých 40 letech hodně věnoval Blízkému východu a strávil tam mnoho času, ale situace tam byla zřídka „zamotanější a výbušnější“ než v současnosti.
Za velmi obtížné výzvy označil „ukončení intenzivní izraelské pozemní operace v Pásmu Gazy, uspokojení zásadních humanitárních potřeb trpících palestinských civilistů, osvobození rukojmích, zabránění rozšíření konfliktu na další fronty v regionu a vytvoření funkčního postupu pro ‚den poté‘ v Pásmu Gazy“.
O víkendu Burns v Paříži jednal s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním, šéfem izraelské tajné služby Mossad Davidem Barneou a šéfem egyptské tajné služby Abbásem Kamalem. Tématem byla dohoda o propuštění zbývajících rukojmích zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy.
Za další velké výzvy, kterými je nutné se vážně zabývat, označil Burns „oživení naděje na trvalý mír, který zajistí bezpečnost Izraele i palestinskou státnost a využije historické příležitosti k normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými zeměmi“.
Z destabilizace Blízkého východu šéf CIA viní Írán, který podporuje palestinské islamistické hnutí Hamás, libanonský Hizballáh a jemenské povstalce Húsíe, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři. Teherán podle Burnse nynější „krize povzbudila a zdá se, že je připraven bojovat do posledního regionálního zástupce, a to vše při rozšiřování svého jaderného programu a umožňování ruské agrese“. „Klíčem k bezpečnosti Izraele – a celého regionu – je vypořádat se s Íránem,“ dodal Burns. Spojené státy podle něj sice nejsou výlučně zodpovědné za vyřešení jakéhokoliv z problémů na Blízkém východě, ale žádný z nich nelze překonat, natož vyřešit, bez zapojení USA.
Kromě Blízkého východu se Burns v eseji věnuje také válce na Ukrajině a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Letošní rok bude na ukrajinském bojišti pravděpodobně náročný,“ napsal Burns. Zastavení americké pomoci Ukrajině by podle něj ovšem představovalo „vlastní gól historických rozměrů“. „Úkolem Ukrajiny je nabourat Putinovu aroganci a ukázat, jak vysokou cenu pro Rusko představuje pokračování konfliktu, a to nejen úspěchy na frontách, ale také hlubšími údery za nimi a trvalými zisky v Černém moři,“ dodal. Válka Putina oslabila, ačkoliv se zřejmě v dohledné době ruský prezident udrží u moci, míní šéf CIA.
Konflikt podle Burnse také „nahlodal ruské a vedení a ruský lid“, což umožnilo CIA získat nové spolupracovníky. Americká vláda odmítá sdělit, kolik se jí podařilo v Rusku získat nových špionů, podle zdrojů listu The New York Times (NYT) by ale CIA nezveřejňovala nová náborová videa na youtubu a telegramu, kdyby tato strategie nebyla úspěšná. Podle Burnse nespokojenost Rusů s průběhem války na Ukrajině vytváří pro „CIA příležitost k náboru, která se naskytne jednou za generaci“. „Nepromarníme ji,“ dodal.