Aktual.: 15.05.2026 00:37
Havana – Americká delegace vedená ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem se ve čtvrtek v Havaně setkala se svými protějšky na kubánském ministerstvu vnitra. Podle tiskových agentur to oznámila kubánská vláda v prohlášení zveřejněném ve státních médiích. Jednání na Kubě na vysoké úrovni později agenturám Reuters a AP potvrdil také nejmenovaný představitel CIA. Americký prezident Donald Trump tento týden prohlásil, že „Kuba žádá o pomoc“ a Spojené státy budou s touto „zhroucenou zemí“ hovořit.
Ratcliffe se v Havaně setkal s Raúlem Guillermem Rodríguezem Castrem, který je vnukem bývalého kubánského vůdce Raúla Castra, dále s ministrem vnitra Lázarem Álvarezem Casasem a se šéfem kubánských zpravodajských služeb, uvedl zástupce CIA. Hovořili o spolupráci v oblasti zpravodajských služeb, ekonomické stabilitě a bezpečnostních otázkách.
Ratcliffe navštívil Kubu, „aby osobně předal vzkaz prezidenta Donalda Trumpa, že USA jsou připraveny vážně se zabývat ekonomickými a bezpečnostními otázkami, avšak pouze za předpokladu, že Kuba provede zásadní změny. Podle oficiálních zpráv měla schůzka posloužit také jako platforma, aby Kuba předložila důkazy, že nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost USA,“ uvedl představitel CIA.
Kubánská vláda v prohlášení potvrdila, že vládní představitelé americkou delegaci ujistili, že Kuba žádnou hrozbu pro národní bezpečnost USA nepředstavuje. „Na základě žádosti vlády Spojených států o přijetí delegace v Havaně, v čele s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem, schválilo Revoluční velení uskutečnění této návštěvy a setkání s protějšky z ministerstva vnitra,“ uvedla komunistická vláda ostrova, aniž jmenovala vlastní zástupce na jednání.
„Obě strany zdůraznily svůj zájem na rozvoji bilaterální spolupráce mezi bezpečnostními složkami v zájmu bezpečnosti obou zemí, jakož i regionální a mezinárodní bezpečnosti,“ uvádí se dále v prohlášení. Vláda v Havaně jej zveřejnila krátce poté, co svědek agentury Reuters spatřil americký vládní letoun při odletu z havanského mezinárodního letiště.
Od ledna, kdy Spojené státy unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a zavedly proti Kubě ropné embargo, se objevují spekulace o možné americké intervenci také na Kubu. Trump tvrdí, že komunistický ostrov představuje mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, a opakovaně vyhrožoval, že nad Kubou převezme kontrolu. Zároveň odmítal scénář vojenského zásahu s tím, že se kubánský režim podle něj zhroutí sám z ekonomických důvodů, a na začátku května oznámil zpřísnění sankcí proti Kubě. V úterý před odletem do Číny pak Trump na sociální síti napsal, že USA budou s Kubou „mluvit“.
Havana vysílá smířlivé signály stran jednání, ale zároveň trvá na nevměšování Washingtonu do vnitřní politiky. Obě země spolu letos už několikrát tajně jednaly, ale zatím bez výsledků. Americké ministerstvo zahraničí ve středu nabídlo Kubě 100 milionů dolarů na „významné reformy kubánského komunistického systému“.
V Havaně se ve středu konaly protesty kvůli stále delším výpadkům elektřiny; následovaly poté, co některé čtvrti hlavního města neměly elektřinu až 24 hodin. Kubánský ministr energetiky Vicente de la O Levy týž den prohlásil, že Kuba už nemá ani kapku nafty či topného oleje. Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely, jejíž přísun zastavil letos v lednu Washington, když dodavatelům pohrozil sankcemi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}