Aktual.: 29.10.2025 13:36
Praha – Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
„Obžalobu odmítám v plném rozsahu. Žádná z těch věcí, které jsou mi kladeny za vinu, se nestala,“ prohlásil Kratochvíl u pražského městského soudu. Zdůraznil, že má za sebou čtvrtstoletí služby v armádě a že jeho specializací je řízení obrany státu. „Obvinění z terorismu jsou s prominutím trošičku mimo mísu. Názory, které jsem měl před 15 lety, se naplňují – problémy vyplývající z řízeně neřízené migrace a z nepochopení fungování jednotlivých velmocí,“ pokračoval podplukovník ve výslužbě, kterého obžaloba viní z podpory terorismu ve prospěch zločinecké skupiny. Hrozí mu 9,5 roku až 16 let vězení.
Ouřecký v pondělí prohlásil vinu ohledně účasti na teroristické skupině. Kratochvíl připustil, že muži zprostředkoval po besedě ČVZM cestu na Donbas. Řekl ale, že ho nijak nepřemlouval k zapojení do bojů a že s ním po jeho vstupu na ukrajinské území už nebyl v kontaktu. „Vůbec mě nenapadlo, že se přidá k ozbrojencům,“ uvedl. Přiznal, že Ouřeckému dal na cestu obálku s rozkazem pro svého známého Sukupa, ve kterém ho pověřil založením pobočky spolku. Přiložil i členské průkazky.
„Byly tam podklady, aby mohli zřídit pobočku podle tamních zákonů a pravidel. Byli to krajané, měli výcvik z české armády, žili tam. Mohli přenášet zkušenosti ze svého života k nám. Byl to nejbližší konflikt a podle mého názoru hrozil tím, že ovlivní vývoj v ČR, což se i stalo,“ řekl Kratochvíl. Pobočky nakonec zřízena nebyla. Podplukovník výslovně popřel, že měl v plánu vysílat Čechy na Donbas, aby se tam učili bojovat.
Kratochvíl čelí obžalobě také z financování terorismu, protože zaslal na Donbas peníze. Podle něj to nebyl příspěvek na účet teroristických skupin, ale na léčbu Čecha Pavla Botky, který tam přišel o nohu poté, co šlápl na minu. Botku české soudy v roce 2022 potrestaly jako uprchlého 20 lety vězení za boj v jednotkách separatistů. Třetím bodem obžaloby je pak nakládání s dětskou pornografií, kterou policie našla v Kratochvílově počítači. „Jednoznačně to odmítám, lidsky mě to uráží – do počítače vám dá dneska kdo chce, co chce,“ uzavřel.
Další obžalovaný, sympatizant spolku Vladimír Štádler, se proti obžalobě z financování terorismu a z nedovoleného ozbrojování rovněž ohradil. Námořní kapitán v důchodu přeposlal na Donbas Kratochvílových 10.000 korun a přidal k nim vlastní dvě tisícovky. Trvá na tom, že chtěl rovněž pomoci Botkovi. Ve výpovědi zdůrazňoval, že podle námořního práva už raněný člověk není účastníkem bojů a musí se mu pomoci a že jako kapitán složil slib, že nenechá člověka v tísni. Zmiňoval také své rozsáhlé zapojení do humanitárních sbírek. „Jsem člověk, který rád pomůže. Vzal jsem peníze, nerozmýšlel jsem se a přeposlal jsem je,“ řekl.
Obžalobě čelí i spolek ČVZM. Kratochvíl dnes uvedl, že cílem sdružení bylo zvýšit brannou připravenost obyvatelstva. „Byla to iniciativa zespoda. Lidé se základní vojenskou službou cítili potřebu předávat své zkušenosti dál,“ řekl k pořádání besed a víkendových setkání pro děti i dospělé, kde se mimo jiné střílelo ze zbraní. „Ten spolek bohužel nikdy nezačal fungovat, základní funkce se mi nikdy nepodařilo rozběhnout. Dodneška není jasné, kolik tam bylo lidí, členské příspěvky nezaplatil nikdo,“ shrnul muž. „Politické názory jsme neřešili,“ odpověděl na otázku, jaký měli vztah k NATO. Ministerstvo vnitra i Bezpečnostní informační služba dříve spolek označily za extremistický.