Aktual.: 16.04.2026 15:30
Paříž – Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Pařiži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Řekl, že současná ropná krize je největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.
„Kdysi existovala skupina Dire Straits,“ řekl Birol s odkazem na britskou kapelu, která slavila největší úspěch v 80. letech. Anglické sousloví dire straits lze do češtiny přeložit například jako ‚krajní nouze‘, případně ‚zoufalá situace‘. „Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ uvedl.
Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet,“ řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.
Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země, žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval.
Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Touto vodní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Bez znovuotevření Hormuzského průlivu by podle šéfa IEA mohly některé ropné produkty z trhu zcela zmizet. V Evropě „brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B mohou být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva,“ řekl.
Birol se také vyslovil proti takzvanému systému mýtné brány, který Írán uplatňuje vůči některým lodím. To znamená, že jim umožňuje průlivem proplout za poplatek. Birol varoval, že pokud by se tento přístup stal trvalejším, mohl by vytvořit precedens, který by se následně uplatnil i na dalších klíčových námořních trasách, včetně strategického Malackého průlivu v Asii.
„Pokud to jednou změníme, může být těžké to vrátit zpět,“ řekl šéf energetické agentury. „Bude obtížné mít systém poplatků tady, ale ne jinde,“ pokračoval. „Rád bych viděl, aby ropa proudila bezpodmínečně z bodu A do bodu B,“ dodal.
Birol také řekl, že v Perském zálivu nyní čeká více než 110 tankerů naložených ropou a více než 15 lodí s nákladem LNG, které by mohly pomoci zmírnit energetickou krizi, pokud by mohly proplout Hormuzským průlivem. „Ale to nestačí,“ upozornil Birol. I v případě uzavření mírové dohody by podle něj mohlo trvat mnoho měsíců, než se kvůli škodám na energetické infrastruktuře obnoví předválečná úroveň produkce.
„Více než 80 klíčových zařízení v regionu bylo poškozeno. A z těchto 80 je více než třetina poškozena vážně nebo velmi vážně,“ upozornil. „Bylo by velmi optimistické věřit, že to půjde hodně rychle,“ řekl Birol. „Návrat na úroveň před válkou bude postupný a může trvat až dva roky.“
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}