Šéf Renaultu píše Evropě, varuje, zlobí se a má plán elektromobilizace

Domnvm se, e dokeme doshnout svch cl prostednictvm spolenho sil a partnerstv mezi veejnm a soukromm sektorem, uvedl de Meo. V ppad Airbusu jsme ji vidli, e to Evropa doke, napsal evropskm politikm v osmnctistrnkovm dopisu. Poukzal tak na evropskho vrobce letadel, jen vznikl spojenm aktivit v Nmecku, Francii, panlsku a Britnii, dky ktermu me lpe soupeit s americkm rivalem Boeing.

Auto-mobilizace

Vyzval k evropsk mobilizaci, kter by spolen pomohla transformaci automobilovho prmyslu, a k vt spoluprci, aby evropt producenti mohli konkurovat pedevm nskm vrobcm elektrickch vozidel. Luca de Meo prosazuje elektrick vozidla jako zkladn kmen evropsk automobilov budoucnosti, shrnuje magazn Autoweek.

De Meo ji dve argumentoval, e takzvan automobilov Airbus by pomohl sdlet obrovsk nklady na vrobu levnch elektromobil a zrove by umonil zskat vhody z vtho rozsahu vroby.

Ekologick transformace je tmov sport, napsal nyn f Renaultu v otevenmu dopisu. Pod tlakem ze strany finannch trh jsou evropt vrobci asto nuceni soustedit se spe na krtkodob cle v oblasti zisku ne na investice potebn pro dlouh obdob, upozornil. na tento problm vyeila spojenm vech svch sil, vetn finannch instituc, kolem jednoho cle, dodal.

nsk hrozba

Evropsk automobilov prmysl se nyn podle agentury Reuters pipravuje na pliv levnjch nskch model elektromobil s vysplou bateriovou technologi. De Meo proto doporuil spustit deset velkch evropskch projekt ve strategickch oblastech, jako jsou napklad mal levn automobily, chytr dobjen i dodvky klovch materil. Evropa by se podle nj mla od nskch automobilek uit, protoe jsou o generaci naped z hlediska vkonu a nklad u elektromobil.

De Meo rovn varoval, e pln uzaven dve nskm vrobcm by bylo nejhor monou reakc. Evropsk komise v loskm roce zaala vyetovat subvencovn vroby elektromobil v n. fka komise Ursula von der Leyenov na podzim obvinila Peking, e zaplavuje svtov trhy elektromobily, jejich ceny jsou umle nzk dky obrovskm sttnm dotacm.

Evropa stoj ped komplikovanou rovnic. Mla by chrnit sv trhy, ale v dodvkch lithia, niklu a kobaltu je zcela zvisl na n a v oblasti polovodi na Tchaj-wanu. Je vhodou Evropy uit se od nskch vrobc, kte jsou o generaci naped, pokud jde o vkon a nklady na elektrick vozidla. Vztahy s nou bude teba dit, komentuje de Meo.

Amerian stimuluj, an plnuj a Evropan reguluj, opakuje f Renaultu. Pokud jde o nklady, ceny za energii jsou ve srovnn s Evropou v n dvakrt ni a ve Spojench sttech tikrt ni. Mzdov nklady jsou pitom v EU o 40 % vy ne v n, dodv Autoweek.

Na vysok kole ekonomick vm ve druh lekci eknou, e protekcionismus vede k inflaci, neefektivit, nzk produktivit, rostoucm nkladm a zpodnm, ekl de Meo pro Quattroruote.

Evropsk strategie

De Meo d pijet zsad technologick a vdeck neutrality. V praxi to znamen ji nediktovat prmyslu technick een. Znamen to stanovit pro prmysl cle, ale ne to, jak je doshnout. To je to, co Evropa dlala, ale je to princip, kter byl bohuel oputn, vysvtluje Autoweek.

Mli bychom mit dopad automobilu v prbhu celho jeho ivotnho cyklu od monte a po konec ivotnosti a recyklaci, namsto abychom se zamovali pouze na spotebu energie bhem jeho pouvn. To by motivovalo nae inenry a zrove by to zvilo nae ance na spch proti n a Spojenm sttm. Vymysleli bychom evropsk zpsob, pe de Meo. f Renaultu k cli doshnout nulov emise CO₂ do roku 2035 uvedl: dn jin odvtv neel takovm ambicm v takovm mtku.

De Meo zdrazuje, e lohou Evropsk komise je vyvinout strategick pln pro evropskou s nabjen elektrickch vozidel, aby se usnadnilo rychlej zavdn nabjecch mst jako soust hlavnho plnu a zajistila se vt stabilita celho systmu. To by podpoilo vvoj technologie Vehicle-to-Grid vytvoenm spolench standard pro budouc projekty.

Prezident Acea v rozhovoru pro Financial Times vyzv k vytvoen komunitrnch fond na financovn pobdek pro elektinu a na podporu vytvoen dodavatelskho etzce surovin, jako i celoevropskch pln na vytvoen nabjec infrastruktury.

De Meo jako pedvoj elektrick revoluce navrhl zahjen deseti velkch evropskch projekt ve strategickch oblastech, kter pesahuj samotn automobilov sektor: podpora malch, cenov dostupnch evropskch voz, revoluce v dodvkch na posledn mli, urychlen obmny vozovho parku, vvoj inteligentn nabjec infrastruktury a technologie V2G, dosaen sobstanosti v oblasti kritickch materil, zven konkurenceschopnosti Evropy v oblasti polovodi, standardizace softwarov definovanch vozidel (SDV), podpora vzniku evropskho prmyslovho virtulnho svta metaverze, unifikace recyklace akumultor a poslen potencilu vodku, vysvtluje Autoweek.

Jedna vc je udlat prmyslovou strategii, druh naskldat regulace na sebe, kde nm nakonec daj termny a pokuty. To nen strategie, rozohnil se de Meo v rozhovoru ped italskmi mdii.

Stanovit 12letou lhtu a ct, e za 12 let nebudeme vyrbt dn auta se spalovacm motorem a pokud to neudlme, tady je pokuta a pak se uvidme na konci tunelu, to nen strategie, k De Meo pro Financial Times. Navrhujeme pokusit se vytvoit pln spolen s veejnmi orgny, lidmi ze vech sektor, neziskovmi organizacemi a vdeckmi orgny, protoe je v szce asi 10 % evropsk prmyslov vroby.

Automobilov prmysl je v Evrop hnac silou ekonomiky kontinentu. Zamstnv 13 milion lid, pedstavuje 8 % prmyslov vroby a tetinu investic. Automobilov prmysl pin 392 miliard eur pjm pro vldy (pes 20 % daovch pjm Evropsk unie). Bez automobilovho vzkumu by vdaje na vzkum a vvoj v Evrop klesly pod 2 % HDP ve srovnn s 3,4 % ve Spojench sttech, uvd Autoweek. De Meo ovem varuje ped pznaky zpomalen. Centrum globlnho automobilovho trhu se pesunulo do Asie. Tam se prod 52 % novch osobnch aut a u elektrickch nebo elektrifikovanch voz je to jet vc. na m v Evrop 4% podl na trhu a 35 % elektromobil vyvench do svta jsou nsk, cituje de Mea magazn Quattroruote.

Kl je v efektivit

V rozhovoru pro Financial Times de Meo k, e je zapoteb ir, strategick, zkrtka komunitn pstup. Pokud chcete zrychlit, nemete se ocitnout v Norsku na 90 % elektrickch aut a ve panlsku na 4 %. Mli bychom dt vechny dostupn prostedky do jednoho koe, abychom je dali tm, kte na tyto investice nemaj penze.

Ped temi lety nm ekli, e kdybychom nevyrbli 100% elektrick auta, stali bychom se zombiemi a te se vichni ptaj, jestli elektrick auta opravdu funguj. Kter spolenost, kter pokrok odmtala, z nj mla prospch? dn. Pokrok tedy nesmme odmtat, protoe jsme mezitm investovali destky miliard a nechceme se vracet, vysvtlil zatkem bezna pro italsk tisk.

De Meo u dve uvedl, e hlavnm tmatem je zven produktivity v Evrop. To je problm: v Evrop je ns 400 milion, pracujeme 3540 hodin tdn. Proti tomu mme jeden a pl miliardy an, kte pracuj dvakrt tolik. Znamen to tedy, e musme bt schopni udlat za jednu hodinu to, co an za osm: tomu se k produktivita. Velkm bojem Evropy je hledat segmenty s vysokou pidanou hodnotou a bt schopen doshnout rovn produktivity, kterou jsme nikdy nevidli nebo alespo dlouho nevidli v jednom z nejvysplejch odvtv. Vichni mluv o sniovn nklad, ale j mluvm o zvyovn produktivity, protoe to je skuten boj, cituje italskho manaera magazn Quattroruote.

Evropsk volby rozhodnou

V automobilovm prmyslu se pohybuji 30 let. Pracoval jsem pro Toyotu v Bruselu, pro Fiat v Itlii, pro Audi v Nmecku, pro Seat ve panlsku a nyn samozejm pro Renault. Myslm, e je to tma, kter dobe znm, pipomn manaer, kter dnes plat mezi kapitny evropskho autoprmyslu za nejhlasitjho.

Evropa svmi rozhodnutmi a regulacemi ovlivuje nejen ekonomiku, ale i n kadodenn ivot. Jej rozhodnut maj dalekoshl dopad pro mnoho odvtv innosti, ponaje automobilovm prmyslem, jeho jsem zstupcem. A prv volen poslanci Evropskho parlamentu budou pro nadchzejc roky projednvat a schvalovat ta nejdleitj rozhodnut. Rd bych dal jasn najevo, e jsem velmi proevropsk. Pevn vm v budoucnost evropskho automobilovho prmyslu, kter je pln oddn energetick transformaci. Ale tento masivn zvazek vyaduje jasn a stabiln rmec, pe s odkazem na volby do europarlamentu, kter jsou na programu od 6. do 9. ervna. Hned po tchto volbch se v Bruselu ujme adu nov komise. Jde o mimodn dleitou udlost v demokratickm ivot kontinentu. Chtl jsem, aby byl mj hlas slyet ne se rozbhne volebn kampa s jejmi argumenty. Ne proto, abych se angaoval v politice, ale abych pispl k rozhodnut o sprvn politice, kter umon evropskmu podnikn elit technologickm a geopolitickm vzvm dneka.