Aktual.: 9.05.2025 13:03
Brusel – Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová zopakovala, že Evropská unie Spojeným státům nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové zboží. Pokud ale obchodní jednání s USA selžou, je EU připravena u celních poplatků na protiopatření, dodala von der Leyenová po schůzce s německým kancléřem Friedriech Merzem.
Nový šéf německé vlády ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Poblahopřál jsem mu k dosažení obchodní dohody s Británií. Řekl jsem mu ale také, že Evropská unie vyjednává jako celek, že si nemůže vybírat jednotlivé země,“ uvedl Merz. Zmínil, že doufá v brzký průlom v obchodních jednáních s americkou stranou. Trump ho rovněž pozval na návštěvu Washingtonu.
Podle šéfky EK musí být vyjednané řešení se Spojenými státy „vyvážené, spravedlivé a vzájemně prospěšné“. „Pokud jednání selžou, budeme jednat. Proto v současné době konzultujeme seznam možných protiopatření. Jinými slovy, všechny možnosti jsou na stole,“ dodala von der Leyenová.
Evropská unie 10. dubna o 90 dní odložila platnost protiopatření schválených kvůli zavedeným americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Unie tak reagovala na Trumpovo rozhodnutí, kterým Spojené státy s okamžitou platností rovněž odložily vysoká cla o 90 dnů, i když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily. Desetiprocentní clo by se mohlo po vypršení Trumpovy 90denní pauzy 8. července zvýšit na 20 procent, poznamenala agentura Reuters.
S novým německým kancléřem dnes von der Leyenová, která pochází také z Německa, jednala rovněž o dalších ekonomických tématech. Oba zdůraznili zejména potřebu zvýšení konkurenceschopnosti EU, snížení cen energií a zjednodušení pravidel i omezení byrokracie.
Šéfka unijní exekutivy uvítala Merzovu iniciativu podstatně zvýšit německé výdaje na obranu. Nový kancléř nicméně opět zopakoval výhradu své země k možnému společnému vydávání dluhopisů za celou EU, které by měly financovat právě vojenské výdaje.
„Mám obavy z neustále rostoucího státního dluhu po celém světě, nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech,“ uvedl Merz. „A zajímalo by mě, jak dlouho bude možné nejen refinancovat samotný dluh, ale také financovat platby úroků. Nemůžeme se zadlužovat donekonečna,“ dodal.
Institut společného unijního dluhu musí podle Merze zůstat pouze výjimkou, jako tomu bylo například za pandemie covidu-19. Evropské obranné potřeby by se daly řešit i zlepšením efektivity, nikoli vyššími výdaji, dodal.
