Aktual.: 30.09.2025 09:33
Brusel – Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatních prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
Podle von der Leyenové je potřeba pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině. „Potřebujeme ale více strukturální řešení,“ uvedla dnes šéfka EK.
O tom, že unie zvažuje financování obrany Ukrajiny z ruských zmrazených aktiv hovořila von der Leyenová již na začátku září, nyní ale návrh získává konkrétnější obrysy. Pokud by byl návrh realizován, nemusely by členské státy EU financovat velkou část podpory, kterou bude Ukrajina v nejbližší době potřebovat, ze svých vlastních rozpočtů.
EU se už v roce 2024 shodla, že bude Ukrajinu podporovat z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, které drží zejména prostřednictvím finanční instituce Euroclear. Od té doby takto získala několik miliard eur, které Ukrajina dostala ve formě zbraní financovaných z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Některé země jako například Polsko už tehdy prosazovaly zabavení aktiv. Naproti tomu Německo, Itálie či Belgie, v níž sídlí Euroclear, varovaly před možnými prohranými právními spory s Ruskem v případě jeho očekávatelných žalob.
„Navyšujeme rovněž i ekonomický tlak na Rusko, vidíme, že sankce fungují,“ uvedla šéfka komise při společném prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Šéf Severoatlantické aliance byl pozván na dnešní, již páté takzvané bezpečnostní zasedání Evropské komise. Jeho tématem bude zejména bezpečnostní situace v Evropě po nedávných narušeních vzdušného prostoru evropských zemí ze strany Ruska. EU a NATO chtějí rovněž koordinovat své obranné aktivity.
„Pracujeme společně jako jeden tým, na všech úrovních,“ prohlásil Rutte. „Musíme udržet naše nebe bezpečné,“ dodal s tím, že aliance stále vyhodnocuje, zda i za nedávnými dronovými útoky v Dánsku stojí Rusko.
Předsedkyně EK by měla už na neformálním summitu v Kodani tuto středu představit unijním lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti – tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030. Následně budou plán probírat na svém říjnovém zasedání i ministři obrany zemí bloku a formální prezentace by měla být na summitu EU v Bruselu na konci října.
