Komerční prezentace Aktualizace: 19.07.2024 17:12
Brusel – Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová začala sestavovat svůj tým eurokomisařů, nabídek kandidátů ze členských zemí ale zatím příliš nemá. Oficiálně jména nominovaných na pozice v EK oznámilo například Švédsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko. Francie nejspíš opět nominuje současného eurokomisaře Thierryho Bretona. Česko zatím své nominace nezveřejnilo, podle Viktora Daňka z institutu Europeum je na to už ale nejvyšší čas.
V Česku se dosud oficiálně hovořilo o třech kandidátech. Hnutí STAN nominovalo na eurokomisaře ministra průmyslu Jozefa Síkelu a nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou. Piráti vládě navrhli bývalého europoslance Marcela Kolaju. Neoficiálně ale v Bruselu v posledních měsících kolovala i další jména, například Jiřího Šedivého z Evropské obranné agentury (EDA), velvyslankyně při EU Edity Hrdé či náměstka ministra financí Marka Mory.
Podle zdrojů ČTK by mělo konečné rozhodnutí padnout na posledním jednání vlády před prázdninovou pauzou, což by znamenalo příští týden ve středu. Mluvčí české vlády to ale nepotvrdila s tím, že nominaci kabinet oznámí ve chvíli, kdy to bude výhodné.
„Všechno má svůj čas, oficiální termín na nominaci je do 31. srpna, tento termín Česká republika určitě dodrží,“ řekl již na konci června na summitu EU premiér Petr Fiala. Ursula von der Leyenová se ale nechala slyšet, že se chce s jednotlivými kandidáty scházet už od půlky srpna.
„Česko zdaleka není jedinou zemí, která ještě neoznámila jméno veřejně, je na to ale nejvyšší čas,“ poznamenal Daněk z institutu Europeum. Čtvrtečním znovuzvolením von der Leyenové se podle něj na plné obrátky rozběhlo sestavování nové komise a rozdělování portfolií. „Česká vláda projevila zájem o některé z ekonomických portfolií, o které se státy tradičně přetahují nejvíce. Výhodu mají ti, kteří začali dříve, váhání se tak může nevyplatit,“ dodal Daněk.
O agendu vnitřního trhu například už projevili zájem Francouzi. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že chce znovu nominovat Thierryho Bretona, který dosud platil za „superkomisaře“ s dohledem na rozsáhlou agendu a tři generální ředitelství. „Na silné jméno už vsadilo například Švédsko, které podobně jako Česko těží z úspěšného předsednictví a někdejší ministryně Jessika Rosswallová patřila mezi tváře úspěchu,“ podotkl Daněk. Rosswallová je současná švédská ministryně pro evropské záležitosti.
Klimatickou nebo jinou příbuznou agendu by podle Daňka mohlo získat Španělsko se svou kandidátkou a současnou místopředsedkyní vlády Teresou Riberaovou. Projevit by se mohlo i to, jak zástupci jednotlivých zemí pro von der Leyenovou hlasovali v Evropském parlamentu. I když bylo hlasování tajné, frakce Zelených už se nechala slyšet, že její členové ji ve velkém podpořili, zatímco konzervativní frakce ECR hlasovala spíše proti.
„Itálie podle mého soudu vstupuje o vyjednávání oslabená. Bratři Itálie (premiérky Giorgie Meloniové) nakonec pro von der Leyenovou nehlasovali, takže nemají žádné karty v ruce. Domnívám se že nabízené portfolio komisaře pro Středomoří bylo mířené právě italským uším,“ uvedl k tomu expert z institutu Europeum. „Z toho by teoreticky mohla těžit česká ODS, která nakonec několik hlasů von der Leyenové dodala a veze se stále na vlně úspěchu českého předsednictví. Jelikož se ale vyjednávání odehrává v zákulisí, je těžké soudit, jaké jsou české šance,“ dodal Viktor Daněk.
Češi stejně jako většina ostatních zemí několikrát veřejně zopakovali, že by si přáli „silné ekonomické portfolio“. Podle Daňka se ale význam ekonomického portfolia v české debatě trochu přeceňuje. Pro exportně orientované Česko by to sice znamenalo zajímavou příležitost, nicméně EK se rozhoduje kolektivně a komisař nemůže zvýhodňovat svou domovskou zemi. „Vláda by spíše měla hledět na to, aby šlo o silnou osobnost, která je schopna promlouvat do legislativy napříč různými agendami,“ dodal s tím, že snahou by rovněž mělo být nezískat portfolio, kde nemá EU silné pravomoci, protože to by váhu dotyčného či dotyčné snižovalo.
Lotyšská vláda zveřejnila svou nominaci na eurokomisaře již na začátku června. Její volbou se stal opět dosavadní místopředseda EK a eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. Irsko nominovalo nyní již bývalého ministra financí Michaela McGratha.
Ursula von der Leyenová ihned po svém zvolení znovu potvrdila, že bude po jednotlivých zemích žádat jména dvou kandidátů, muže a ženy, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Jedinou výjimkou je podle jejich slov případ, kdy země nominuje kandidáta, který už nyní eurokomisařem je. Irští představitelé se ale již několikrát nechali slyšet, že jejich nominace bude jen jedna, protože na to mají jako členský stát právo a žádné zakládající smlouvy EU nevyžadují, aby byli kandidáti na eurokomisaře dva.
Finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Slovensko prosazuje opětovný mandát pro místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče a Slovinsko pak bývalého šéfa slovinského Účetního dvora Tomaže Vesela.
