Aktual.: 18.04.2025 09:45
Praha – V Česku pracuje 155.000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. Novinářům to řekla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368.000 příchozích z Ukrajiny.
„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155.000. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovně právní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.
Celkem 28 procent z 368.000 uprchlíků tvoří děti a lidé nad 65 let. V aktivním věku je 265.400 dospělých, z nich tři pětiny představují ženy.
Podle šéfky sekce roli při zaměstnávání na počátku hrály i rozdílné zvyklosti a vnímání. Ministerstvo přistoupilo k osvětě o volném přístupu na trh práce bez prostředníků a plateb či o pracovních podmínkách v Česku. „Uprchlíci už nejsou v tom prekérním postavení. Z takové té šedé zóny se postupně dostávají do standardních poměrů,“ řekla ČTK Štěpánková. Dodala, že příchozí pracují stále nejvíc na místech s nízkou kvalifikací. „Na začátku, když potřebujete vydělávat, vezmete jakoukoliv práci. Postupně se dostáváte kvalifikačně i se znalostí češtiny výš,“ řekla ředitelka sekce.
Podle zprávy z poslední vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), dovednosti a odbornost uprchlíků Česko nevyužívá. Ve vlasti nekvalifikované a pomocné práce dělala tři procenta dotázaných, v ČR je to 15 procent. Jako obsluha strojů a zařízení pracovalo doma šest procent lidí, tady 31 procent. Specializované činnosti vykonávalo na Ukrajině 45 procent respondentů, v Česku 16 procent. Dvě třetiny oslovených pracovaly loni v listopadu na plný úvazek či minimálně 30 hodin týdně. Třetina dotázaných řekla, že jim výdělek nestačí na živobytí.
Uprchlíci, kteří jsou v Česku už víc než dva roky a plánují tu zůstat, můžou požádat o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Ročně ale musí vydělávat aspoň 440.000 korun hrubého a na člena rodiny 110.000 korun. Doba v ČR se pak započítá do pětileté lhůty při případné žádosti o trvalé usazení.
„U zvláštního dlouhodobého pobytu jsou ze strany ministerstva vnitra stanovena poměrně přísná ekonomická pravidla. Pokud by se ukázalo, že je schopno administrovat žádosti rychle, je připraveno se dál bavit o změkčení některých podmínek,“ uvedla ředitelka sekce.
Úřad práce evidoval loni v pololetí 286.300 zaměstnaných z Ukrajiny, z nich 147.100 žen. Volně bez povolení a zaměstnaneckých karet pracovalo 218.300 osob. Mezi nimi jsou vedle uprchlíků i lidé s trvalým pobytem či ti, kteří mají českou střední či vysokou školu nebo tu zrovna studují. Na konci prvního čtvrtletí mělo povolení k trvalému pobytu 111.700 lidí z Ukrajiny.
