Aktualizace: 28.02.2024 12:29
Praha – Předsedové 22 evropských parlamentů včetně šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Senátu Miloše Vystrčila (ODS) apelují v dopisu adresovaném předsedovi americké Sněmovny reprezentantů Mikeu Johnsonovi na projednání pomoci Ukrajině v Kongresu. O dopisu dnes informoval server Seznam Zprávy. Balíček, který zahrnuje i krizovou podporu pro Izrael, blokují několik měsíců republikáni. Americký prezident Joe Biden v úterý apeloval na kongresové lídry, aby schválení dokončili a odvrátili tak kolaps vládních financí, který hrozí zkraje příštího měsíce.
Pekarová Adamová byla jednou z prvních iniciátorek dopisu a spolu s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem první potvrzenou signatářkou, sdělil dnes ČTK mluvčí šéfky Sněmovny Martin Churavý. „Považovala za důležité apelovat na americké zákonodárce ve chvíli, kdy kvůli předvolební kampani a koncentraci na konflikt na Blízkém východě ustupuje ve Washingtonu téma Ukrajiny do pozadí,“ uvedl.
Seznam Zprávy uvedly, že dopis podepsali i lídři parlamentních komor z Německa, Rakouska, Francie, pobaltských zemí či Islandu. Politici oceňují klíčovou roli USA v podpoře Ukrajiny, která dva roky čelí ruské vojenské invazi. „Pozorujeme, že ruská invaze na Ukrajinu má zásadní dopady na vývoj bezpečnostní situace ve světě. Vidíme, že Írán a Severní Korea začaly dodávat vojenský materiál Rusku, kriminální akce kremelského režimu inspirují další diktátorské a nedemokratické režimy a stávají se katalyzátorem eskalace starých konfliktů,“ píšou.
Churavý doplnil, že většina amerických zákonodárců si závažnost situace na Ukrajině uvědomuje, Pekarová Adamová se o tom přesvědčila při svých jednáních v Kongresu v minulém roce. „Role Washingtonu zůstává zásadní, stejně jako jednota demokratického společenství. Proto je důležité, aby rozjitřená vnitropolitická situace neoslabila americký leadership,“ uvedl.
Americká vojenská i ekonomická pomoc je od konce loňského roku ochromená, protože Kongres na tento účel nevyčlenil nové prostředky. Bidenova vláda na podzim požádala o dalších zhruba 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč), přičemž bod zahrnula do balíku s dalšími položkami včetně více než deseti miliard na vojenskou podporu Izraele, který vede válku v Pásmu Gazy. Návrh v objemu 95 miliard dolarů Senát schválil 70 hlasy ku 29, Johnson jej ale odmítá předložit na hlasování ve Sněmovně.
Biden v úterý apeloval na lídry Kongresu, aby schvalování dokončili. Johnson vyjádřil přesvědčení, že financování vlády se podaří dohodnout včas, o pomoci pro Ukrajinu se ovšem podle agentury AP nezmínil. Johnsonovo stanovisko k podpoře Ukrajiny je nejasné. V krátkém vystoupení po setkání s Bidenem řekl, že „první prioritou země“ je ochrana americko-mexické hranice.
