Senát dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line

„Každý má právo na život nezávislý na digitálních službách. Nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace, a to bez jakékoliv újmy,“ uvádí se v návrhu. Kovářová návrh zdůvodnila potřebou vyhovět té části společnosti, která nemá dovednosti nebo znalosti k využívání on-line služeb.

Odpůrci novely by podle senátorky neměli být „ohleduprázdní“ vůči lidem, kteří digitální technologie neovládají nebo využívat nechtějí. Podobnou právní úpravu podle Kovářové přijaly i některé členské země Evropské unie, jako jsou Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, i když formou jednotlivých zákonů.

Zamítnutí předlohy neúspěšně navrhoval předseda SEN 21 Václav Láska, podle něhož je formulace příliš obecná bez domýšlení důsledků a bez rozpracování v podrobnějších pravidlech. Pro jeho návrh ale hlasovalo jen 21 ze 66 přítomných senátorů. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) upozornil na případné dopady novely na posílání textových zpráv, e-mailů, elektronické zpracování výplat, evidenci zdravotních služeb, datové schránky nebo na základní registry.

Předseda senátorů STAN Jan Sobotka k tomu přidal možnost zákazu kamerových systémů v obcích, Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 případné zrušení elektronické evidence tržeb jako protiústavní. Předseda této frakce Zdeněk Nytra naopak podpořil další projednávání normy, podobně jako Jan Paparega ze stejného klubu nebo šéfka klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová, podle níž by bylo možné návrh vycizelovat při delší lhůtě na jeho projednávání. Prosadila 120 dnů, tedy čtyři měsíce, které budou mít na projednání novely senátní ústavně-právní výbor a ústavní komise.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}