Aktual.: 30.04.2025 15:40
Praha – Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi pravděpodobně budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin budou mít nárok na další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Uzákonění dávek schválil Senát v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor. Hlasovalo pro ni 71 ze 72 přítomných senátorů.
Předloha také upravuje životní minimum a prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. Novelu dostane k podpisu prezident.
Takzvané hlídačkovné začne stát vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu se dávka neposkytovat nebude. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Senát pak prosadil vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách.
Od září 2027 se podle novely zařadí mezi dávky příspěvek na vysokoškolské studium pro studenty z domácností s příjmy pod dvojnásobek životního minima. Příspěvek bude činit čtvrtinu minimální mzdy stejně jako nynější sociální stipendium pro vysokoškoláky, které je ale určeno pro studenty z rodin s příjmy pod 1,5násobek životního minima a které nová dávka nahradí. Letos jde o 4050 korun měsíčně.
Předloha zvyšuje životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého klesne z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.
Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Neovlivní naopak výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude podle novely nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
Vyplácení náhradního výživného od státu dětem neplatičů alimentů se podle předlohy prodlouží z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát začne pohledávku vymáhat už po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše 3000 korun měsíčně.
Provozovatelům hazardních her umožní novela vytvářet programy pro snižování dopadů účasti na nich. Rozborem dat by provozovatelé mohli vyhodnocovat chování hráčů, zařazovat je do skupin podle rizikovosti a na základě toho jim například omezovat marketingové nabídky či doporučovat omezující opatření nebo odbornou pomoc.