Aktual.: 30.09.2026 19:23
Praha – Senát téměř jednomyslně schválil vlastní novelu trestního zákoníku, která počítá s uzákoněním nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. Rozhodl o tom dnes na návrh skupiny senátorů kolem místopředsedkyně horní parlamentní komory Jitky Seitlové (KDU-ČSL). Novelu nyní dostane k posouzení vláda a Sněmovna, která obdobné podrobnější návrhy koalice i opozice bude schvalovat zřejmě v říjnu.
Senátorskou novelu předložila sedmičlenná skupina senátorů letos v červnu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) poté návrh podpořil, ovšem s tím, že podobnou úpravu chce koalice prosadit v rámci novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného. Podle této úpravy by se mohly mezi nepromlčitelné trestné činy zařadit úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením i na některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.
Širší úpravu navrhla do stejné novely doplnit místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Její návrh předpokládá nepromlčitelnost vraždy ve všech formách a dalších trestných činů s možností uložení výjimečného trestu, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt.
Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, pak trestní odpovědnost zaniká. Autoři senátní novely její potřebnost zdůvodnili rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti. Zrušením promlčecí doby vražd by se Česko podle Seitlové připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa.
Novela Seitlové by se vztahovala na vraždy spáchané po nabytí její účinnosti, tedy od 1. července 2027. Nepromlčitelnost by se tak mohla poprvé uplatnit až v červenci 2057.
Senát dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line
Senát dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Aktuální předlohu proto skupina 24 senátorů v čele s Danielou Kovářovou (nezávislá) předložili bez snahy uzákonit právo na platbu v hotovosti nebo zachování koruny jako české měny, kvůli čemuž měli kritici největší výhrady.
„Každý má právo na život nezávislý na digitálních službách. Nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace, a to bez jakékoliv újmy,“ uvádí se v návrhu. Kovářová návrh zdůvodnila potřebou vyhovět té části společnosti, která nemá dovednosti nebo znalosti k využívání on-line služeb.
Odpůrci novely by podle senátorky neměli být „ohleduprázdní“ vůči lidem, kteří digitální technologie neovládají nebo využívat nechtějí. Podobnou právní úpravu podle Kovářové přijaly i některé členské země Evropské unie, jako jsou Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, i když formou jednotlivých zákonů.
Zamítnutí předlohy neúspěšně navrhoval předseda SEN 21 Václav Láska, podle něhož je formulace příliš obecná bez domýšlení důsledků a bez rozpracování v podrobnějších pravidlech. Pro jeho návrh ale hlasovalo jen 21 ze 66 přítomných senátorů. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) upozornil na případné dopady novely na posílání textových zpráv, e-mailů, elektronické zpracování výplat, evidenci zdravotních služeb, datové schránky nebo na základní registry.
Předseda senátorů STAN Jan Sobotka k tomu přidal možnost zákazu kamerových systémů v obcích, Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 případné zrušení elektronické evidence tržeb jako protiústavní. Předseda této frakce Zdeněk Nytra naopak podpořil další projednávání normy, podobně jako Jan Paparega ze stejného klubu nebo šéfka klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová, podle níž by bylo možné návrh vycizelovat při delší lhůtě na jeho projednávání. Prosadila 120 dnů, tedy čtyři měsíce, které budou mít na projednání novely senátní ústavně-právní výbor a ústavní komise.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}