Komerční prezentace Aktual.: 11.06.2025 17:17
Praha – Postih za zveřejňování lží ve volebních kampaních i podle Senátu zůstane na soudech. Přestupkem, za který by hrozila od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí až dvoumilionová sankce, se nestane, i když to prosazovala vláda. Horní parlamentní komora dnes schválila zákon o sjednocení pravidel o volebních kampaních beze změn, i když těsným poměrem hlasů. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Zákon má nabýt účinnosti od počátku příštího roku, na letošní volby do Sněmovny se tedy vztahovat nebude.
Senát se nepřiklonil k požadavku ústavně-právního výboru zachovat dosavadní úpravu dvoumilionového limitu na kampaň pro senátní volby. Výbor tím chtěl nahradit úpravu, která limit nově stanoví jako součin dvou milionů korun a počtu volebních obvodů, v nichž byla zaregistrována kandidátní listina příslušné kandidující volební strany. Podle Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09 úprava znevýhodňuje nezávislé kandidáty nebo adepty menších stran, kteří kandidují jen v jednom z obvodů, neboť umožňuje stranám některého z jejích kandidátů finančně zvýhodnit více než jiné.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítl tvrzení, že by změna byla narušení ústavního práva na rovnost mezi volebními subjekty. Podotkl, že nezávislí kandidáti potřebují na rozdíl od stranických pro uznání jejich nominace podporu nejméně 1000 občanů z obvodu a není to nikým napadáno jako protiústavní. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že podpořit návrat ke stávajícímu znění zákona mu nedává smysl, neboť problém se tím nevyřeší.
Proti zvedení přestupkové sankce za zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami se postavila i Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé). Podle ní již nyní mohou poškození žádat soudní cestou odškodnění za pomluvu nebo poškození osobnostních práv. Senátorka uvedla, že před 20 lety vysoudila čtvrt milionu korun za informace v městském periodiku, podle nichž měla jako advokátka provozovat sex ve Věznici Mírov s jedním z odouzených.
Zákon, pro který podle záznamu hlasovalo 39 ze 73 přítomných senátorů, má pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období. Podle vlády to přinese vyšší míru jistoty pro politické subjekty ve finančním plánování kampaně. Změna je reakcí na rozhodnutí bývalého prezidenta Miloše Zemana vyhlásit minulé sněmovní volby, a tím i spustit volební kampaň, zhruba devět měsíců před jejich konáním.
Norma má zavést některá pravidla volební kampaně i pro volby do zastupitelstev obcí. Ani nadále se na ně ale nebudou vztahovat pravidla financování a neuplatní se institut registrované třetí osoby.
Sněmovna normu doplnila na návrh poslanců STAN o adaptaci nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Naopak záporně se postavila k požadavku předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití nebo sledování robotických účtů.
Nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost Senát schválil
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který dnes Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce má podle zákona směřovat jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda ale zákaz dodavatele bude moci rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury.
Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebude podle úprav schválených Sněmovnou vydávat Národní kybernetický úřad (NÚKIB) vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Kabinet má stanovovat strategicky významné služby a posuzovat nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.
Zákon, jehož část vychází z evropské směrnice, má podle vlády přispět k posílení kybernetické bezpečnosti Česka. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.
ANO neuspělo se snahou dostat bitcoinovou kauzu na program schůze Senátu
Opoziční hnutí ANO podle očekávání dnes neprosadilo projednávání bitcoinové kauzy na schůzi Senátu. Podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) by to zatím bylo jen vytloukání politického kapitálu jedním z politických uskupení a nepřispělo by to k obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Případem sporného daru kryptoměn ministerstvu spravedlnosti se má zabývat nejprve senátní bezpečnostní výbor, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09).
Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová před schůzí oznámili, že pokud neuspějí s projednáváním kauzy na řádné schůzi, pokusí se svolat mimořádné jednání. V úvodu schůze ale pouze navrhla, aby Senát uložil případ zařadit do programu příští schůze horní parlamentní komory 2. července a projednat ho také v ústavně-právním výboru a ústavní komisi. Vystrčil její návrh poznačil z procedurálních důvodů za nehlasovatelný, nikdo z ANO proti tomuto postupu námitku nevznesl.
Mračková Vildumetzová projednávání zdůvodnila mimo jiné nenaplněným očekáváním, že premiér Petr Fiala (ODS) sám o sobě bude informovat Senát o kauze, kvůli níž rezignoval na funkci ministra spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zástupci koaličního táboru upozorňovali na to, že Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS) plánuje kauzu osvětlit auditem procesů a pravidel, který udělá externí firma.
Ke svolání mimořádné schůze je třeba 27 podpisů senátorů, Mračková Vildumetzová jich má zatím 14 od členů svého klubu. „Věc se sice projednávala v Poslanecké sněmovně, jsme ale přesvědčeni, že by se měla probrat i na půdě Senátu. Všichni by měli dostat podklady a relevantní informace,“ uvedla předsedkyně senátorů ANO ke kauze, která čtyři měsíce před sněmovními volbami způsobila tlaky uvnitř koaliční vlády, ve které koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) doplňuje hnutí STAN.
Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS) chce veřejnost seznámit s výsledky prověrky seznámit do konce srpna, tedy před říjnovými sněmovními volbami, plánuje i další opatření. Mezi nimi jmenování koordinátora pro komunikaci o kauze, o osobě, která by se jím měla stát, chce jednat s opozicí.
Blažek dar pro ministerstvo v hodnotě miliardy korun přijal od odsouzeného za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Přijetí daru hájil tím, že na transakci nebylo nic nelegálního a že se neprokázalo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Odmítl, že šlo o praní špinavých peněz.
Sněmovna začala případ probírat na mimořádné schůzi minulý týden, schůzi ale neuzavřela. Opoziční ANO a SPD chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu, zatím neodevzdaly žádost. Schůze by se mohla uskutečnit v příštím týdnu.
