Komerční prezentace Aktual.: 12.06.2025 17:29
Praha – Senátoři se dnes shodli na všech 87 návrzích na státní vyznamenání, které schválil organizační výbor horní parlamentní komory. Mezi kandidáty jsou zakladatelka Československého červeného kříže a dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková, první předseda českého Nejvyššího soudu a první český ombudsman Otakar Motejl, disident a polistopadový ministr vnitra Jan Ruml nebo režisérka Věra Plívová-Šimková. Počet návrhů, které Senát schválil na závěr červnové schůze, je podobná jako předloni. Loni Senát v rámci 114 návrhů, z nichž některé se týkaly více osobností, doporučil vyznamenat rekordních 125 lidí.
Členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů mezi kandidáty na rozdíl od předchozích let nejsou. Prezident Petr Pavel dal opakovaně najevo, že by měl s jejich oceněním problém. „Pohled na tu jednu malou výseč toho jejich příběhu mi brání k tomu, abych ji plně ignoroval a udělil jim státní vyznamenání,“ uvedl loni Pavel. Skupina působila v letech 1951 až 1953, probila se z totalitního Československa. Mašínům jejich odpůrci vytýkají, že ve snaze opatřit si zbraně a peníze zabili odzbrojené policisty.
Na nejvyšší ocenění – Řád bílého lva – senátoři navrhli in memoriam šest válečných veteránů. Řád T. G. Masaryka, který je určen za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a humanity, by podle senátorů měla získat desítka osobností, vedle Masarykové, Motejla a spisovatele Jáchyma Topola například někdejší disident a pozdější ředitel Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý.
Medaili Za hrdinství by podle senátorů měl získat spolu s protinacistickými odbojáři například předseda spolku Team 4 Ukraine Jan Heřmánek. Medaili Za zásluhy chtějí senátoři posmrtně pro onkologa Zdeňka Dienstbiera, zakladatele královédvorského safari Josefa Vágnera nebo vynálezce a prvorepublikového podnikatele Emila Kolbena. Vedle Plívové-Šimkové by ji mohli získat také herečka Zlata Adamovská, publicista Jefim Fištejn, matematik Milan Hejný, historik Ivan Hlaváček, dramaturg Petr Oslzlý, dramatik Ladislav Smoček či muzikolog Jiří Tichota.
Sněmovna už své kandidáty navrhla před dvěma týdny, shodla se na 138 nominovaných. Patří mezi ně spisovatel Milan Kundera, někdejší ministři Jiří Dienstbier, Jaroslav Šedivý, Josef Zieleniec a Luboš Dobrovský, hudebník a moderátor Marek Eben, kněží Ladislav Heryán a Marek Vácha nebo bývalá diplomatka a herečka Magda Vášáryová.
K dalšímu zasedání se senátoři sejdou 2. července, kdy mají na programu mimo jiné školský zákon, kterým chce koalice převést financování nepedagogických pracovníků škol ze státu na kraje a obce.
