Aktual.: 22.06.2025 13:13
Teherán – Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se dnes chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvocem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Podle Arakčího se Rusko v posledních dnech snažilo s Čínou připravit rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, která by zajistila příměří v izraelsko-íránské válce, do níž se v noci na dnešek přímo zapojily Spojené státy. „Situace se samozřejmě vyvinula a já s nimi prodiskutuji další postup,“ řekl Arakčí podle AFP.
„Myslím, že je nevhodné žádat Írán o návrat k diplomacii, protože my jsme byli uprostřed diplomacie. Byli jsme uprostřed jednání se Spojenými státy, když Izraelci všechno zhatili,“ uvedl šéf íránské diplomacie.
USA v předchozích týdnech jednaly s Íránem o nové dohodě o jeho jaderném programu ve snaze přimět Teherán ke snižování obohacování uranu a zabránit tak, aby vyvinul jadernou zbraň. Jednání zastavily útoky Izraele na Írán, které začaly 13. června. Teherán údery opětuje a ostřeluje Izrael.
V pátek se navíc konala v Ženevě jednání Arakčího s ministry zahraničí Francie, Británie a Německa a šéfkou unijní diplomacie, na němž se jeho účastníci shodli se, že problém íránského jaderného programu nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce. Americký prezident Donald Trump ale v reakci uvedl, že Evropa s jadernými rozhovory s Íránem nedokáže pomoci.
Arakčí dnes uvedl, že Teherán se bude bránit všemi nezbytnými prostředky, a řekl také, že to byly USA, kdo zradil diplomacii. Spojené státy podle Arakčího ukázaly, že rozumí pouze jazyku hrozeb a síly.
Agentura Reuters dnes také napsala, že podle Kremlu ruský prezident nemá po útocích Spojených států na Írán v plánu hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kreml ale dodal, že takový hovor by se dal v případě potřeby domluvit rychle.
Moskva odsoudila útok USA na Írán, ohrožuje snahy o nešíření jaderných zbraní
Rusko odsuzuje útok Spojených států na íránská jaderná zařízení, uvedlo dnes podle ruské státní agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Krok podle něj ohrožuje snahy, které mají za cíl zabránit šíření jaderných zbraní.
Spojené státy v noci na dnešek zaútočily na tři jaderné provozy v Íránu a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránské války, kterou začal 13. června Izrael ve snaze zničit íránský jaderný program. Izrael tvrdí, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň, což íránské vedení odmítá.
„Rusko důrazně odsuzuje údery USA na řadu jaderných zařízení v Íránu za úsvitu 22. června, které následovaly po izraelských útocích na islámskou republiku,“ uvedlo ministerstvo.
Útoky podle něj porušují mezinárodní právo, Chartu OSN a rezoluce Rady bezpečnosti. „Vyzýváme k zastavení agrese, ke zintenzivnění úsilí o vytvoření podmínek pro návrat situace na politickou a diplomatickou cestu,“ dodalo ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin přitom sám dal v únoru 2022 ruským vojskům pokyn k rozsáhlé vojenské invazi na Ukrajinu, čímž rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Írán ruskou agresi několika způsoby podpořil, například dodávkami dronů.
„Zvláštní obavy vzbuzují škody, které vznikly globálnímu režimu nešíření jaderných zbraní založenému na Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,“ uvedlo také ruské ministerstvo. Důvěryhodnost smlouvy a na ní založený systém kontroly prostřednictví Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jsou podle ruské diplomacie narušeny.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se dnes chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv dnes bez jakýchkoliv podrobností uvedl, že po americkém útoku na Írán je „řada zemí“ připravena dodat Teheránu napřímo své jaderné zbraně.
V lednu podepsaly Rusko a Írán smlouvu o strategickém partnerství. Moskva v minulých dnech varovala Washington před zapojením do konfliktu na straně Izraele. Krok by podle ní mohl radikálně destabilizovat situaci na Blízkém východě. Rusko zároveň vyjadřovalo ochotu dělat v současné krizi prostředníka mezi Izraelem a Íránem. Nabídlo také, že na svém území uskladní íránský obohacený uran a vyrobí z něj palivo do jaderné elektrárny.
