Komerční prezentace Aktual.: 14.10.2024 18:36
Praha – Setkání s režisérkou dětských filmů Věrou Plívovou-Šimkovou bylo pro řadu mladých režisérů a dětských herců setkáním osudovým. Mluví o ní s láskou, popisují ji jako zaníceného, odvážného, urputného a zároveň žensky jemného člověka s fascinujícím režisérským stylem. Úspěšný scenárista, dramatik a režisér Zdeněk Zelenka dnes v rozhovoru s ČTK vzpomínal, jak v roce 1975 jako devatenáctiletý asistent režie dostal za úkol vytipovat v pražských školách hlavní aktéry nově vznikajícího filmu Páni kluci. A po třech měsících se mu to podařilo. „Od té doby jsem byl považován za děckaře, tedy odborníka na dětské filmy,“ řekl ve vzpomínce na režisérku, která v neděli ve věku 90 let zemřela.
„Na Barrandově jsem poprvé zažil její (režisérčinu, pozn.red.) úžasnou práci s dětmi, díky ní jsem se začal orientovat v problematice dětského filmu a mohl sám začít takové filmy točit,“ uvedl Zelenka. Po maturitě se díky známosti se spisovatelem Otou Hofmanem dostal do barrandovských ateliérů a rovnou mu Plívová-Šimková dala za úkol sehnat pro její film dětské herce. „Tři měsíce jsem chodil po pražských školách, protože neexistovaly žádné castingy, veškerá práce na výběru dětských protagonistů byla na asistentovi režie,“ zavzpomínal Zelenka. Dvě hlavní postavy filmu Páni kluci nakonec našel ve sportovní škole na Strossmayerově náměstí. Byli to Michael Dymek a Magdalena Reifová. „Hned jsem paní režisérce volal, mám je, a ona mi tehdy slíbila dvě láhve whiskey, které jsem ale nikdy neviděl,“ řekl se smíchem Zelenka.
„Věra Plívová-Šimková – moje osudová paní režisérka,“ napsal dnes v příspěvku na webu herec a moderátor Jan Kraus, který zavzpomínal na svoje herecké začátky pod vedením známé režisérky. „Poprvé v životě jsem hrál malou dětskou roli právě u ní – ve filmu Káťa a krokodýl. Bylo mi dvanáct. Honorář za tenhle film byl moji první životní, hlubokou deziluzí,“ uvedl Kraus. Další snímek Lišáci, Myšáci a Šibeničák považuje za pro něj přelomový. „Byl úžasný, že byl s koňmi, byl úžasný, že jsem mohl vypadnout na několik měsíců z odporného gymnázia, a je úžasný jako filmové dílo dodnes (bez ohledu na můj výkon),“ doplnil. „Natáčení bylo v kraji paní Věry, v Podkrkonoší a probíhalo tak jako každé natáčení s ní. Vedla režii urputně, zaníceně, vyžadovala autenticitu, opravdovost, ale i i odvahu,“ vzpomíná Kraus.
Snímky se silně zapsaly do hercova osobního života. Při natáčení filmu Jak se točí rozmarýny poznal svoji první manželku. Při práci na snímku Krakonoš a lyžníci se jim narodil syn David. Kraus napsal, že měl k Plívové-Šimkové vždy neskonalou úctu, a to nejen pro její režisérské schopnosti, ale i pro její vzácnou osobnost. „Přes všechnu vůli a odolnost nikdy neztratila jemně uchovanou ženskou křehkost, zasněný pohled na lásku, nejen mileneckou, na příběhy a osudy lidí, z úchvatného pohledu dětské duše, kterou paní Věra bytostně milovala,“ doplnil Kraus.
S velkou láskou vzpomíná na „paní Věru“ režisér a herec Ondřej Havelka. „Jednak mi dala důvěru a obsadila mě do krásného filmu, ale teprve s odstupem jsem si uvědomil, kolik jsem se od ní naučil, jak moc mě inspirovala i v mé pozdější režijní práci,“ řekl dnes ČTK. „Její režisérský styl byl fascinující. Umanutě lpěla na nejmenších detailech a zároveň kolem sebe šířila neskutečnou pozitivní energii, kterou celý tým na filmovém place nabíjela a my jsme při každém záběru věděli, že teď, v tuto chvíli, jde o velkou věc,“ uvedl herec, který ztvárnil učitele v rodinné komedii Krakonoš a lyžníci. „Její zaujetí bylo strhující. Není divu, že ta energie, radost a láska z jejích filmů sálá,“ doplnil.
Plívová-Šimková stála dohromady za téměř dvěma desítkami filmů. Kromě snímku Páni kluci natočila ještě Krakonoše a lyžníky, Jak se točí Rozmarýny, Přijela k nám pouť a mnohé další. Během své padesátileté praxe u filmu objevila režisérka řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky. V roce 2019 získala ocenění Český lev za mimořádný přínos české kinematografii. V roce 1999 obdržela také uznání za celoživotní dílo na festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně.
Nesmírně vyvinutý cit pro výběr dětských herců a práci s nimi i schopnost atraktivně a přirozeně ve filmu zachytit běžné situace patřily k základním důvodům výjimečnosti režisérky Věry Plívové-Šimkové. ČTK to dnes řekla umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová. Zlínský mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Plívová-Šimková často navštěvovala. V roce 1999 tam získala cenu za celoživotní dílo. Letos organizátoři připomněli její 90. narozeniny. Režisérka v neděli zemřela.
„Věra Plívová-Šimková byla opravdu první dámou československého filmu pro děti. Byla výjimečná, nikdo jiný nenatočil tolik filmů pro děti jako ona,“ uvedla Pášmová. Pro tvorbu pro děti se režisérka rozhodla brzy. „Ovlivnili ji dva lidé, jednak její učitel Bořivoj Zeman, u kterého studovala, a pak Václav Vorlíček, kterému asistovala na filmu Případ Lupínek. Tam se definitivně rozhodla. Byť asistovala Karlu Kachyňovi, Vojtěchu Jasnému, tak se pro to rozhodla,“ uvedla Pášmová.
Za úspěchem režisérky byl také velmi vyvinutý cit pro správný výběr dětských herců a práci s nimi. „Je to věc, která se nedá naučit, to má člověk zkrátka dané,“ uvedla Pášmová. Plívová-Šimková spolupracovala s Drahomírou Královou. „Chodily spolu do škol a zvaly děti na kamerové zkoušky a vybíraly je. Vždy se na sebe podívaly a věděly, že je to správný herec,“ uvedla Pášmová.
Objevily tak řadu herců, jedním z nich byl Jan Kraus, který hrál ve filmu Lišáci, Myšáci a Šibeničák. Kraus společně s hercem Michaelem Dymkem, který hrál ve snímku Páni kluci, letos na spolupráci s režisérkou na zlínském festivalu vzpomínali. Režisérka podle Pášmové uměla dětské herce vést. „Také jim předehrávala, ukazovala jim, jak to mají dělat,“ uvedla Pášmová. Režisérka byla při natáčení filmem zcela pohlcená.
Za úspěchem jejích filmů stojí podle Pášmové také to, že dokázala divákovi předestřít obyčejné situace, ale dokázala je udělat atraktivní. „Byly to obyčejné věci, přátelství mezi dětmi, dětské party, ale to je přeci dodnes. Ukazovala běžné věci, ale přirozeným a nenásilným způsobem a převedla to na filmové plátno. Bylo to všem blízké, co prožívali a znali ze svého života. Fungovalo to, bylo to přirozené a nebylo to vyumělkované“ uvedla Pášmová.
Plívová-Šimková natočila 19 snímků, k nejznámějším patří Páni kluci, Jak se točí Rozmarýny, Přijela k nám pouť, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Nefňukej, veverko!, Artuš, Merlin a Prchlíci nebo Mrkáček Čiko. V roce 2019 převzala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
