Aktual.: 20.03.2026 12:25
Praha – Prezident Petr Pavel upozornil v souvislosti se svým podpisem rozpočtu na letošní rok na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům, uvedl v tiskové zprávě. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla na síti X, že rozpočet pracuje s historicky nejvyššími výdaji na obranu.
Státní rozpočet na letošní rok dnes vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil.
Schillerová ocenila, že prezident zákon podepsal. „Česko tak bude mít po čtyřech letech reálný a pravdivý rozpočet, navíc s rekordními investicemi, provozními úsporami a historicky nejvyššími výdaji na obranu,“ uvedla.
Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP). K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.
Při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb obranný rozpočet v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO, tedy plnění úkolů a cílů, které ČR v rámci aliance má, uvedl Hrad. Výdaje na obranu podle něj jen stěží přesáhnou zákonem ukotvený závazek ve výši dvou procent HDP. Výdaje navíc překročí tuto úroveň pouze při započítání dopravních výdajů, u nichž existuje důvodná pochybnost, že je NATO uzná jako výdaje obranné. Šetřit na obraně je krátkozraké, zejména pak v dnešní geopolitické situaci, protože bezpečnost je základem prosperity, míní hlava státu.
Vláda podle prezidenta nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu o zvyšování obranných výdajů směrem k 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035. Spolu s rozpočtem nepředložila střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, který by ukázal plány na navyšování obranných výdajů v příštích letech.
Znepokojen je prezident i výší schváleného schodku a tím, že se vláda odchýlila od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu, konstatoval.
Rozpočet vláda prosadila se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Prezident už dříve řekl, že rozpočet nevetuje. Hrad po úterní schůzce prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO) informoval, že ho podepíše právě dnes. Prezident v minulosti kritizoval podle něj nízké letošní výdaje na obranu, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je ve Sněmovně naopak hájila. Hrad přesto uvedl, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka, nevyhnou se obě strany debatě o odmítnutí rozpočtu.
Odbor komunikace prezidentské kanceláře dnes v tiskové zprávě uvedl, že Pavel měl k rozpočtu kritické výhrady, ale rozhodl se mu nestát v cestě, protože rozpočtová politika je primárně věcí vlády. „Prezident s ohledem na své ústavní kompetence v zahraniční a bezpečnostní politice vnímá s velkými obavami především stav obranného rozpočtu,“ informoval Hrad.
Prezident Pavel nevetoval ani rozpočet na rok 2025, k němuž měla výhrady Národní rozpočtová rada stejně jako jeho tehdejší ekonomický poradce David Marek. K letošnímu rozpočtu měla rozpočtová rada také výhrady. Je podle ní v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady překračuje schodek zákonem povolenou hranici. Schillerová to už dříve opakovaně odmítla. Zdůvodnila to hlavně tím, že se pravidla nevztahují na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh rozpočtu vrátila k přepracování.
Návrh letošního rozpočtu předložila poslancům loni po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale vládní koalice ho vrátila vládě k přepracování. Babišova vláda proto předložila svůj vlastní návrh rozpočtu. Příjmy rozpočtu se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.
Sněmovna při závěrečném schvalování podpořila pouze koaliční pozměňovací návrhy. Dolní komora tak přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury a 120 milionů korun na zdravotně humanitární program MEDEVAC. Uspěl i návrh přidat 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží. Přidat peníze těmto organizacím chtěla i opozice, ale její návrhy neuspěly. Sněmovna schválila i samostatný Babišův návrh, který přidává 100 milionů korun na protidrogovou politiku.
Vyhlášením státního rozpočtu ve sbírce skončí téměř tříměsíční rozpočtové provizorium, čtvrté v historii ČR. Režim rozpočtového provizoria nastává, jestliže Poslanecká sněmovna neschválí zákon o státním rozpočtu před 1. lednem příslušného roku. Provizorium končí nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu pro daný rok. Za rozpočtového provizoria se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
