Komerční prezentace Aktual.: 6.06.2025 13:33
Řezno – Sudetoněmecký sjezd by se příští rok mohl konat v Brně. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt dnes na tiskové konferenci v bavorském Řezně řekl, že zjišťuje, zda by to bylo možné a zda by to bylo komfortní pro obě strany. Reagoval tak na pozvání zástupců festivalu Meeting Brno, podle kterých je nejvyšší čas, aby se sudetští Němci a Češi setkali v Česku. V Řezně dnes začíná 75. ročník setkání sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.
„Ještě nevím, zda bude možné to zrealizovat,“ řekl Posselt. Pozvání do Brna označil za „neuvěřitelnou čest“, podle něj ale jistě vyvolá i kontroverze. „Budeme v příštích týdnech zjišťovat, zda to bude možné,“ dodal. Důležité ale podle něj je, aby se v případě konání sjezdu v moravské metropoli obě strany – Češi i sudetští Němci – cítily komfortně. Vyjádřil také naději, že téma nebude zneužité v nadcházející kampani před podzimními parlamentními volbami v Česku.
Ve jménu festivalu Meeting Brno pozval sudetské Němce dnes do Brna ředitel Petr Kalousek, odkazoval se přitom na staleté soužití v Čechů a sudetských Němců v českých zemích. „Toto pozvání je zároveň symbolem vzájemného porozumění a vyrovnání se se složitou a samozřejmě mnohdy tragickou historií a zároveň má být symbolem Evropy spojené proti vzmáhajícím se národoveckým politickým směrům, tedy přesně proti těm, kteří způsobili druhou světovou válku,“ řekl ČTK Kalousek.
David Macek, zástupce Meeting Brno pro zahraniční vztahy, dnes na tiskové konferenci v Řezně řekl, že nápad na pozvání sudetských Němců do Brna zrál deset let. Po letech sbližování podle něj ale „nadešel čas, aby se tato vize stala skutečností“. Festival Meeting Brno se příští rok uskuteční od 22. do 31. května.
Podle Posselta jsou na německé straně jen velmi malé obavy spojené s možným konáním Sudetoněmeckého sjezdu v Česku. Také ředitel Meeting Brno Kalousek si je jistý, že mnoho lidí v Brně pozvání sudetských Němců do města uvítá. Protesty by podle něj iniciativa mohla vyvolat jen u lidí podobného smýšlení, jaké měli ti, kteří způsobili druhou světovou válku.
V Řezně dnes začíná třídenní Sudetoněmecký sjezd. Osmdesát let po konci druhé světové války chce podle svého letošního motta hledat poučení z minulosti a bojovat za mír a svobodu. Podle Posselta se Čechům a sudetským Němcům daří v posledních letech intenzivně pracovat na smíření a porozumění, zároveň ale varoval, že „strašidlo nacionalismu“ je stále živé a je třeba proti němu společnými silami bojovat. Na české straně ocenil mimo jiné dotační podporu na obnovu německých hrobů v českém pohraničí, kterou v květnu schválila vláda Petra Fialy, ale i vstřícné výroky prezidenta Petra Pavla na adresu sudetských Němců.
V neděli sudetští Němci udělí Evropskou cenu Karla IV. bavorskému premiérovi Markusovi Söderovi. Už v sobotu si Cenu sudetských Němců za lidská práva převezmou právě organizátoři festivalu Meeting Brno. Ti pořádají mimo jiné Pouť smíření, která vede po trase odsunu Němců z Brna, ale v opačném směru.
Za Česko se letošního sjezdu zúčastní ministr školství Mikuláš Bek. Mluvčí jeho úřadu zdůraznila, že do Řezna jede jako ministr, nikoli ale jako pověřený zástupce české vlády. Bek na sjezd zavítal už v roce 2023. Podle Posselta se po dlouhé době sjezdu zúčastní i zástupce spolkové vlády – dorazí ministr vnitra Alexander Dobrindt, který je stejně jako Posselt a Söder členem bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Na případný sjezd v Brně by podle nejvyššího politického představitele sudetských Němců mohl příští rok dorazit i spolkový kancléř Friedrich Merz.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
