Aktualizace: 26.06.2024 09:44
Praha – Sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků se zřejmě změní. Při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet zdravotní pojišťovny jako nyní, lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách dál platit. Úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele o veřejném zdravotním pojištění, podle níž členy unijní skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií budou za Česko ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Hranice započitatelných doplatků se liší podle skupin lidí. U dětí a seniorů nad 65 let je 1000 korun, u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun a u ostatních dospělých 5000 korun. Pokud součet doplatků nad tento limit překročí za čtvrtletí 200 korun, zdravotní pojišťovna ho vyplatí na účet nebo zašle složenkou. Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept. „V okamžiku, kdy pojištěnci dosáhnou svého limitu, v lékárně už za ně nebude započitatelný doplatek požadován,“ uvedl dříve za předkladatele pozměňovacího návrhu Petr Fifka (ODS).
Změnu ve sledování doplatků připravilo ministerstvo zdravotnictví, podle kterého bude pozitivní pro pacienty i pro zdravotní pojišťovny, jimž klesne administrativní zátěž. Nebudou muset zpětně vyúčtovávat zaplacené započitatelné doplatky pro všechny své pojištěnce, sdělilo ministerstvo.
Stínový ministr zdravotnictví ANO Kamal Farhan pokládá změnu za smysluplnou. Upozornil ale na potřebnou úpravu informačních systémů. „Tam vidím hlavní úskalí,“ řekl.
Započitatelný doplatek může být nižší, než jaký lidé reálně v lékárně uhradí. Jde o částku, která se platí u léku se stejnou účinnou látkou, u něhož je doplatek nejnižší. Nebude to tak znamenat, že pacient v lékárně nezaplatí nic, částka ale bude nižší.
Vládní novela reaguje na unijní nařízení, které se zabývá ochranou zdraví pacientů a fungováním vnitřního trhu, pokud jde o léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. „Toto nařízení zároveň stanoví rámec pro podporu spolupráce členských států a opatření potřebných ke klinickému hodnocení zdravotnických technologií,“ stojí v důvodové zprávě.
Nařízení je sice přímo účinné, navzdory tomu je podle zdůvodnění nutná úprava českého právního řádu. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s ní nepředpokládá nové výdaje státního rozpočtu ani náklady podnikatelů. Předloha se týká například i výrobců léků, zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.
Hodnocení umožňuje určit účinnost nových či současných zdravotnických technologií. Zaměřuje se zejména na jejich přidanou hodnotu v porovnání s jinými novými nebo současnými zdravotnickými technologiemi.
