
Aktual.: 16.04.2025 18:13
Bratislava – Nevládní organizace na Slovensku budou mít nové administrativní povinnosti, včetně vykazování svých dárců. Změnou příslušných zákonů o tom rozhodl parlament. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.
Na rozdíl od dřívějšího návrhu se na nevládní organizace nakonec nebudou vztahovat ustanovení o lobbingu, nerozšíří se důvody k jejich zrušení a některé z nich ani nebudou mít zvláštní označení, pokud dostávají peníze z ciziny. Podle zástupců občanského sektoru v zákonu ovšem zůstala ustanovení, jež jsou v rozporu s evropským právem.
Změny ve fungování nevládních organizací navrhli vládní poslanci, kteří krok zdůvodnili snahou o větší transparentnost nevládního sektoru. Zástupci vládní koalice dlouhodobě vystupují proti některým spolkům či nadacím, které rovněž označují za politické.
Opoziční politici i nevládní organizace zákon přirovnali k úpravě platné v Rusku, které kritici ruského režimu nepovažují za demokratickou zemi.
„Je to ruský zákon. Jediným cílem této legislativy je šikana, zastrašování a umlčení aktivních lidí. Přesně podle ruského manuálu,“ napsalo v prohlášení občanské družení Mír Ukrajině, které od loňska organizuje v zemi protivládní demonstrace.
Údaje o dárcích či věřitelích z řad fyzických osob nebudou muset nevládní organizace zapsat do zvláštního výkazu, pokud v jednotlivých případech od nich nedostanou více než 5000 eur ročně (125.300 Kč) nebo peníze budou určené například pro konkrétní osobu se zdravotním postižením. Podle nevládních organizací vykazování dárců porušuje jejich právo na soukromí.
Za porušení povinnosti uložit výkaz o dárcích nebo věřitelích do příslušného registru bude moci nevládní organizace dostat pokutu do 1000 eur (přes 25.000 Kč). Pokud neučiní nápravu, další pokuta se zvýší až maximálně na desetinásobek uvedené částky a peněžitou sankci bude možné ukládat i opakovaně.
Nově občanskému sektoru až na výjimky přibude rovněž povinnost odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.
Po tlaku jedné ze tří vládních stran některé sporné návrhy z předlohy vypadly, a to včetně ustanovení, aby se nevládní organizace musely registrovat jako lobbisté, pokud by chtěly jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob.
Kromě uvedeného zákona sněmovna rovněž hlasy vládních poslanců během dneška přijala usnesení, ve kterém vyjádřila znepokojení, že právo na demonstrace je podle ní zneužíváno k úzkým politickým a soukromým zájmům. Odmítla rovněž, že uvedený zákon lze označit za ruský.
Proti návrhům ohledně úpravy pravidel fungování nevládního sektoru protestovaly na začátku dubna tisíce Slováků v rámci protivládních demonstrací, kterou odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Skupina vládních poslanců nejprve před více než rokem zejména navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Od tohoto návrhu, na jehož rozpor s evropským právem ještě loni upozornila tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, slovenská vládní koalice ustoupila. Současně ale připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací, který pak po kritice přepracovala.
Rozpravu k uvedenému zákona v klíčovém druhém čtení sněmovny vládní koalice omezila na nejkratší možnou dobu 12 hodin. Ve třetím čtení před definitivním hlasováním o návrhu pak prosadila předčasné ukončení rozpravy.