Aktualizace: 28.02.2024 16:38
Bratislava – Obecné zkrácení promlčecích dob trestných činů na Slovensku, které vládní poslanci prosadili před třemi týdny ve velké novele trestního zákoníku, se nakonec nebude vztahovat na některé zločiny včetně násilné kriminality. Rozhodl o tom dnes parlament hlasy všech přítomných poslanců.
Zachování promlčecích dob například u trestného činu znásilnění navrhla minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, byť její představitelé původně schválenou změnu obhajovali. Například jeden z vládních poslanců tvrdil, že zkrácení promlčení má motivovat ženy, aby znásilnění nahlašovali. Reagoval tak na kritiku opozice a odborníků nespokojených s tím, že trestný čin znásilnění má být promlčen už po deseti letech místo dosavadních 20 let. Tato změna ale po dnešním hlasování parlamentu nakonec nenastane.
Dříve schválená velká novela trestního zákoníku počítá nejen se snížením trestů za korupci a zpravidla i za ekonomickou kriminalitu, ale také se zkrácením promlčecí doby těchto a jiných trestných činů. Po jejím uplynutí už policie v daném případu zpravidla nemůže obvinit podezřelého.
Podle opozice hlavním cílem schválených změn v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury, které má nabýt právní moci postupně od poloviny března, je dosáhnout beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Obžalobě například čelí poslanec Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. Vláda naopak tvrdí, že trestné sazby snižuje na úroveň evropských zemí a že elitní útvar prokuratury je podjatý.
Nadace Zastavme korupci uvedla, že změny v trestním zprávu způsobí například promlčení stíhání guvernéra slovenské centrální banky (NBS) a bývalého ministra financí za Směr-SD Petera Kažimíra, v jehož případu se u soudu očekávají závěrečné řeči. Promlčen podle nadace má být i případ slovenského exprezidenta a Ficova politického rivala Andreje Kisky, kterému soud první instance loni vyměřil podmínku za daňový podvod v souvislosti s financováním jeho prezidentské kampaně.
Loni v prosinci úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) uvedl, že slovenský vládní návrh změn v trestním právu znamená vážné nebezpečí narušení principů právního státu. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Rezoluci proti Slovensku pak přijal Evropský parlament.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a opoziční strany už podaly podnět k ústavnímu soudu, aby změny v trestním právu přezkoumal a pozastavil jejich platnost. Upozornily také, že představitelé vládní koalice přistoupili k obstrukci, když velkou novelu trestního zákoníku dosud úřady nezveřejnily ve Sbírce zákonů. Tento krok byl podle dosavadní praxe podmínkou k tomu, aby se ústavní soudci posouzením zákonů zabývali.
Pokud schválená novela trestního zákoníku nabude právní moci podle plánu v polovině března, například mírnější tresty se budou vztahovat i na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely. To podle odborníků platí i v případě, že by novela byla později zrušena nebo změněna. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.
