Aktualizace: 18.05.2024 09:12
Lublaň – Uznání Palestinského státu vládou v Lublani se ve Slovinsku stalo dominantním tématem kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Stranou odsunulo všechny ostatní otázky včetně migrace či kritiky kabinetu premiéra Roberta Goloba za neschopnost provést reformy, řekl v rozhovoru s ČTK slovinský výzkumník a odborník na EU Marko Lovec. Země podle něj bojuje s nezájmem občanů o evropská témata, mimo jiné v důsledku nezkušenosti politiků a neschopnosti vlády prosazovat v Bruselu slovinské zájmy.
Slovinská levicově-zelená vláda minulý týden oznámila, že do 13. června chce završit proces uznání Palestinského státu. Premiér Golob vyjádřil naději, že tento krok pomůže jednáním o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, urychlí dosažení dohody o propuštění rukojmích a pomůže i v OSN přesvědčit země o tom, že dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu zajistí bezpečnost v regionu. Izrael uznání palestinského státu odmítá. Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 9. června.
„Ve Slovinsku jsou veřejné mínění a především stoupenci levicových stran velmi propalestinští,“ uvedl Lovec s tím, že vládní strany tím v podstatě určily předvolební agendu. „Upozadily také kritiku veřejnosti a opozičních stran za své dosavadní vládnutí,“ dodal.
Opozice v čele s pravicově konzervativní Slovinskou demokratickou stranou (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši podle něj nyní jen těžko hledá jiné téma, neboť veřejné mínění je na palestinské straně a krok vlády, který vyvolal značnou pozornost i na mezinárodní scéně, podporuje.
V kampani se zatím pořádně nedostalo ani na nelegální migraci, kde SDS podle maďarského vzoru prosazuje politiku „nulové tolerance“ a vládě vyčítá údajně přílišnou laxnost v souvislosti s ostrahou hranic. Tradiční téma slovinské zahraniční politiky, a sice integrace západního Balkánu do EU, voličsky už příliš netáhne kvůli faktickému zablokování tohoto procesu, míní Lovec.
Vláda uznáním samostatné Palestiny odvrátila pozornost od své klesající popularity a kritiky, která na ni dopadá v souvislosti s neschopností prosadit reformu zdravotnictví, uvedl Lovec. Golobův kabinet se také snaží vyvrátit převládající mínění, že je na mezinárodní úrovni neaktivní a dostatečně neprosazuje slovinské zájmy.
Volební účast v evropských volbách v roce 2019 byla ve Slovinsku třetí nejnižší v EU, méně voličů k urnám přišlo už jen v Česku a na Slovensku. Za jeden z důvodů nízké volební účasti v evropských volbách i malého zájmu voličů o unijní témata Lovec označil nestabilitu slovinského politického systému, především pak ve středu a na levé části politického spektra. Pro nezkušené politiky je pak obtížné prosazovat v Bruselu zájmy země a přicházet se slovinskými tématy, což se následně promítá do nezájmu voličů.
„Nové strany přicházejí a s nimi noví lidé, kteří v EU nemají konexe. Když chcete mít efektivní unijní politiku, musíte mít přátele v dalších zemích,“ uvedl výzkumník, který se na Fakultě sociálních věd Lublaňské univerzity specializuje na témata EU a mezinárodních vztahů. Relativní nezkušenost se podle něj týká i samotného premiéra Goloba a jeho Hnutí Svoboda, které v roce 2022 s překvapivě velkým náskokem vyhrálo parlamentní volby.
Svou roli sehrává také narůstající euroskepticismus ve Slovinsku, který má původ ve velké migrační krizi z let 2015 až 2016 a problémech eurozóny. Hlavní opoziční strana SDS expremiéra Janši, který je považován za ideologického spojence maďarského premiéra Viktora Orbána, přešla v posledních letech na umírněně euroskeptické pozice a do svého programu zařadila kritiku Bruselu v řadě oblastí, především v souvislosti s migrací.
Podpora Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi nehraje v předvolebním období ve Slovinsku příliš velkou roli. Vláda v Lublani pomohla Kyjevu dodávkami spíše jen staré vojenské techniky, přičemž podle Lovece více přispěli sami občané v soukromých iniciativách na pomoc Ruskem napadené zemi. Především u voličů levice je zakořeněný antiamerikanismus a odpor vůči NATO, přičemž volání velkého množství centristických voličů po větší vládní pomoci Ukrajině zůstává oslyšeno v důsledku fragmentace stranického systému.
Obojaký vztah k Rusku panuje také v případě SDS a jejího předsedy Janši. Ten byl na jaře 2022 spolu s českým premiérem Petrem Fialou mezi prvními západními politiky, kteří na znamení podpory Ukrajiny navštívili Kyjev. Nyní však prosazuje „mírové řešení“ konfliktu, ať už to podle Lovece znamená cokoliv. Před několika týdny se Janša navíc stal aktérem aféry vzniklé kvůli tomu, že poskytl rozhovor mediální platformě Voice of Europe, kterou podle českých úřadů provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Ruský vliv v zemi je podle Lovece záležitostí nejméně poslední dekády. Připomněl aféru s podezřelým financováním SDS ze strany bosenské Republiky srbské, kde vládne proruský politik Milorad Dodik, a rovněž prodej řady slovinských společností firmám s ruským kapitálem, který umožnila bývalá Janšova vláda.