Komerční prezentace Aktual.: 12.06.2025 15:16
Praha – Bílé zubní plomby, které si lidé v ordinacích dosud sami platili, budou od roku 2026 o 930 korun levnější. Začnou na ně přispívat zdravotní pojišťovny. Novinářům to dnes řekl prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler na základě dohody komory se zdravotními pojišťovnami. Výši příspěvku 900 korun na dotaz ČTK potvrdilo ministerstvo zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Počítá se podle Šmuclera dál i s variantou plně hrazenou pojišťovnou, podle něj je ale ve většině případů vhodnější fotokompozitní materiál, který bude s doplatkem.
„To, že se platí výplně ve stomatologii, není vůbec běžné,“ řekl. I ve velmi vyspělých zemích je podle něj hrazené stomatologické ošetření vytržení zubu. Naopak stejně jako od příštího roku Česko na bílé zubní výplně podle něj přispívají Německo, Chorvatsko, Lucembursko nebo některé skandinávské země.
Změny odstartoval zákaz amalgámu obsahujícího rtuť, ze kterého se dělaly plomby hrazené pojišťovnou dosud. Podle Šmuclera zubaři udělají lidem těchto plomb asi 2,5 milionu ročně. Kolik je bílých výplní, které si lidé platí, podle něj nikdo neví. Odhaduje se, že dohromady jich bude pět až sedm milionů ročně.
Levnější plomby se budou týkat pacientů zubních ordinací, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Příspěvek na bílé plomby je bude stát podle Šmuclera každý rok několik miliard korun navíc. Loni za zubní péči platily 19,2 miliardy korun, za pět let částka vzrostla o 60 procent. Celkově bylo na zdravotní péči loni vynaloženo 504,6 miliardy korun.
Bílé plomby zubaři vyrábějí z různých materiálů, aplikují je buď v jedné, nebo ve více vrstvách. „Cenový rozdíl mezi těmi materiály prakticky není, rozdíl je práce,“ řekl Šmucler. Zatímco takzvaný skloionomerní cement lékař nanáší podobně jako amalgám najednou, u takzvaného fotokompozitu nanese tenkou vrstvu, tu vytvrdí speciálním modrým světlem a nanáší další vrstvu. Obvykle jich je podle Šmuclera tři až pět, což trvá i adekvátně delší dobu. Rozdíl v pracnosti mezi fotokompozitem a skloinomerním materiálem je v mnoha miliardách korun, dodal.
Vrstvené výplně podle něj mají menší riziko, že se plomba od zubu odtrhne. To, jaký materiál pojišťovna pacientovi uhradí zcela, se odvíjí například od toho, zda kaz postihuje jednu plošku zubu nebo více. Jiný je podle Šmuclera vhodný například na kousací plochu stoličky a jiný na kaz mezi dvěma zuby. Za pozitivum skloionomerního materiálu považuje uvolňování fluoridu, který je pro zuby prospěšný, horší je z něj naopak tvarování kontaktních míst mezi dvěma zuby. „Prioritu má vždycky fotokompozit,“ dodal Šmucler.
Jeho cenu si dosud mohl zubní lékař stanovit podle svého, musel ji jenom uvést v ceníku v ordinaci nebo na webu, aby o ní pacient věděl dopředu. Mezi jednotlivými ordinacemi tak jsou významné rozdíly. „Chybí nám tu doporučené ceny, k jejich zveřejnění pojišťovny vyzýváme dlouhodobě,“ uvedl prezident ČSK. Komora podle něj chtěla údaj zveřejnit, znemožnilo to ale stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Srovnání materiálů pro zubní výplně:
Vlastnost | Amalgám | Skloionomer (glasionomer) | Fotokompozit | Duálně tuhnoucí cement |
Obsah rtuti | ANO | NE | NE | NE |
Vzhled | šedý kov | matný povrch | přirozená barva | přirozená barva |
Pevnost | vysoká | nízká | vysoká | vysoká |
Tvarování kontaktu | drží | obtížné | přesné | přesné |
Uvolňuje fluorid | NE | ANO | NE | NE |
Aplikace | mechanická | chemická | světlem řízená | světlo + chemická reakce |
Úhrada ZP (jedna ploška) | NE | NE | ANO | ANO |
Úhrada ZP (více plošek) | NE | ANO | částečně hrazeno ZP (doplatek pacienta) | částečně hrazeno ZP (doplatek pacienta) |
zdroj: Česká stomatologická komora