Snažím se nepanikařit. Místo do fitcentra chodím na fyzioterapii, říká Petr Stach

Při přípravě na náš rozhovor mě pohltil skvělý dokumentární cyklus Rudí prezidenti, k němuž jste namluvil komentář. Ještě dneska ráno jsem si pouštěla díly o Klementu Gottwaldovi a Gustávu Husákovi.
Vidíte, právě třeba Husák byl pro mě velmi zajímavý. Jsem ročník 74, takže jsem ho měl z dětství zafixovaného jako dědu s tlustými brýlemi, kterého posadili do křesla, dali mu papír s projevem a on četl to svoje „Súdružky a súdruhovia…“. Pamatuju si ho už jen jako jakýsi vyprázdněný symbol. Jeho život byl přitom velice zajímavý. Ta jeho oddanost myšlence komunistické strany. To, že se nevzdal, i když si odseděl svoje. Jeho energie, která čiší z projevů, které pronášel za mlada. Pak tragédie jeho ženy. A jak těžké muselo asi být setrvat v té vrcholné funkci až do listopadu 1989. To byla tak trochu tortura. Jinak celý ten seriál mám rád. Dělal ho pan režisér Zdeněk Všelicha, se kterým se mi velmi dobře pracuje.