Komerční prezentace Aktual.: 3.10.2024 16:35
Praha – Sněmovna po čtyřech hodinách od úvodu dnešního jednání přerušila kvůli polední pauze debatu o vládní reformě penzí. Její projednávání zatím od jeho středečního odpoledního startu trvá více než deset hodin a od 14:00 bude pokračovat. Sněmovní systém před přerušením znovu evidoval 30 přihlášek do obecné rozpravy kvůli jejich doplňování. Sněmovna už na začátku jednacího dne rozhodla stejně jako ve středu na návrh koalice o tom, že bude moci o reformě jednat a případně i hlasovat také v noci. Možnost nočního jednání má podle předsedy lidoveckých poslanců Aleše Dufka přispět k důstojnosti jednání, aby na ně byl dostatek času.
První dvě hodiny dnešního jednání vyplnili opoziční poslanci úvahami, které vtělili do krátkých dvouminutových poznámek. Mluvili mimo jiné o potřebě výchovy mladé generace k potřebě mít děti a starat se o své rodiče ve stáří a o nutnosti pro to vytvořit zejména sociální zázemí. Obdobně poslanci ANO A SPD vybízeli k pomoci nejzranitelnějším, tedy zachování penzí v důstojné výši, budování odpovídajícího prostředí v domovech pro seniory. Poslanec ANO Jiří Mašek varoval před vrážením „mezigeneračního klínu“.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s péčí o rodiče připomínal zvýšení příspěvku na péči z 19.800 na 27.000 korun, aby se více dětí mohlo postarat o blízké v jejich domácím prostředí. Berenika Peštová (ANO) vybízela ministra k tomu, aby nárok na porodné měla každá rodička, nejen ženy s nižším příjmem. Podle poslankyně „13.000 korun na první dítě nejsou úplně velké peníze“. Jurečka k tomu uvedl, že není „úplně příznivcem plošného nastaveni porodného“, které by podle něho mělo být adresné pro potřebné.
Patrik Nacher (ANO) opakovaně obvinil koalici, že dopady navrhovaných změn důchodového systému nemá propočítané. Svědčí o tom podle poslance návrh na zvyšování věku odchodu do penze jen do 67 let věku, který koalice předložila až ve středu odpoledne. Podle Jurečky návrhy vychází z doporučení České demografické společnosti.
Sněmovní systém evidoval na konci středečního jednacího dne 30 poslaneckých přihlášek do běžné diskuse, původně jich bylo 38. Do dnešních zhruba 09:30 jejich počet opět vzrostl, a to na 34 a pouze nakrátko během dne klesl pod 30. Středeční debatě dominovala opoziční kritika reformy a provázely ji i obstrukční projevy, v čemž poslanci ANO a SPD pokračovali i dnes mimo jiné čtením dopisů a vzkazů, které jim podle jejich slov poslali senioři. Místopředseda TOP 09 Michal Kučera jim na oplátku tlumočil vzkaz od své matky, aby si důchodce nebrali do úst.
Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře začátkem září schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad nyní hraničních 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných nejvýše dvou měsíců. Koalice sice předložila pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových důchodů.
Na programu mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu je také předloha, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.
ANO chce úpravami reformy vrátit původní pravidla běžných valorizací penzí
Opoziční hnutí ANO chce vrátit původní pravidla pro běžné valorizace penzí nebo zrušit navrhované snižování výpočtu nových důchodů. Některé pozměňovací návrhy poslanců ANO zmínil při dnešním druhém sněmovním čtení vládní důchodové reformy stínový ministr práce a sociálních věcí nejsilnějšího opozičního hnutí Aleš Juchelka. K úpravám, jak se dnes objevily ve sněmovním systému, patří také přidání 500 korun důchodcům od ledna příštího roku nad pravidelnou valorizaci.
Juchelka vinil vládu v souvislosti s návrhem širších změn v důchodech z toho, že mění pravidla za běhu. Reforma má podle kabinetu přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Podle Juchelky ale není pravdou, že v budoucnu peníze na důchody nebudou. „Neberte jednoho důchodce jako nějaké číslo v excelovské tabulce,“ poznamenal.
Důchody se podle zákonných pravidel, jak je vláda prosadila loni, upravují vždy od ledna o růst cen u domácností důchodců a o třetinu růstu reálných mezd. Podle úpravy poslanců ANO by se měla opět započítávat polovina růstu reálných mezd. Další z pozměňovacích návrhů navrací i pravidla mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek. Poslanci ANO navíc navrhují zmírnění pravidel pro předčasné důchody, konkrétně zrušení výjimek z jejich valorizací.
V návrhu vládní reformy chtěli poslanci ANO zrušit část, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta. Takové dramatické snižování procentní výměry starobního důchodu je neobhajitelné, stojí ve zdůvodnění.
Navrhované mimořádné přidání 500 korun měsíčně důchodcům nad řádnou valorizaci zdůvodňují poslanci ANO jejich nepříznivou ekonomickou situací, kterou způsobil skokový růst cen potravin, energií a dalších základních potřeb v uplynulých letech. Podle již schváleného vládního nařízení se starobní důchod zvýší od ledna v průměru o 358 korun. Činit bude průměrně asi 21.080 korun.
K úpravám hnutí ANO k nynější vládní penzijní novele patří také ponechání nynější zákonné věkové hranice pro odchod do důchodu 65 let. Koalice připravila pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Původní návrh reformy žádnou hranici neobsahuje.
SPD chce z vládní reformy penzí vyškrtnout snižování nově přiznávaných důchodů
Opoziční hnutí SPD chce z vládní reformy penzí vyškrtnout snižování nově přiznávaných důchodů, obdobně jako hnutí ANO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková představila při dnešním druhém sněmovním čtení penzijní novely celkem devět pozměňovacích návrhů. SPD stejně jako ANO trvá na zachování nynější věkové hranice 65 let pro odchod do starobního důchodu.
„Pro nás je zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let a snižování nově přiznávaných důchodů naprosto nepřijatelné a nepřípustné,“ řekla Šafránková. Přijatelný pro SPD podle ní není ani nový koaliční návrh na stanovení stropu na 67 let. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili do ústavy,“ podotkla poslankyně hnutí Tomia Okamury. Jak avizoval, navrhla také zamítnutí celé důchodové reformy, o němž bude sněmovní plénum hlasovat v závěrečném třetím čtení.
Reforma předpokládá to, že mezi lety 2026 až 2035 se v nově přiznaných penzích bude započítávat postupně každý rok menší část výdělku. „Nově přiznávané důchody od roku 2026 budou o desítky až stovky korun nižší než ty, které stát přiznává za stejných výchozích podmínek nyní,“ zdůvodnila Šafránková svou úpravu, která by měla tuto část z novely vypustit. Průběžný důchodový systém by podle ní ztratil svou sociální funkci.
Další pozměňovací návrhy poslankyně SPD míří například k ponechání nynějších podmínek takzvaných odložených důchodů, když vláda navrhuje jejich zmírnění. Podle Šafránkové k tomu není důvod, když by byli zvýhodnění i lidé, kteří se vyhýbali práci. Jiné její úpravy se týkají obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejího nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let. Šafránková chce také ponechat nynější navyšování penze lidem, kteří v důchodu dál pracují. Vláda navrhla toto opatření nahradit zrušením důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku.
Šafránková ve Sněmovně řekla, že Češi mají o desetinu delší pracovní život, než je evropský průměr. „Češi zkrátka dřou, aby si vydělali na své mzdy, jejichž reálná hodnota v posledních letech klesá a klesá,“ uvedla. Obává se toho, že vládní změny v penzích zvýší počet důchodců pod hranicí příjmové chudoby a způsobí vzrůst počtu žadatelů o sociální dávky.
