Aktual.: 23.07.2026 09:43
Praha – Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna. Na dotaz ČTK to dnes sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident spornou a kritizovanou novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
Schůzi v posledním srpnovém týdnu bude muset svolat organizační výbor jako řádnou, protože vrácené zákony nelze projednávat na mimořádné schůzi svolané na podpisy poslanců. Opozici to umožní vznášet případné návrhy na úpravu programu schůze.
Prezident v odůvodnění svého veta uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí hlavy státu označil naopak za nezodpovědné a aktivistické.
Hlavní změnou, kterou zákon v předložené podobě přinášel, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Kritiku opozice však vyvolaly především pozměňovací návrhy, které ve druhém čtení předložila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Tyto úpravy umožní vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kritiku taky vyvolalo ustanovení, které vládě umožní v případě zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent třeba jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by mohlo jíž až o 240 miliard korun. Schillerová během parlamentních debat obavy z nekontrolovaného utrácení odmítala a naopak poukazovala třeba na to, že v případě ohrožení by bylo nutné jednat rychle.
Další výtkou bylo, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných rozpočtových kapitol a to bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru. Opozice chce zákon v případě jeho prosazení napadnout u Ústavního soudu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
