Komerční prezentace Aktual.: 7.05.2025 18:41
Praha – Sněmovna o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce rozhodne 28. května v poledne. Prosadila to dnes koalice na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který nutnost pevného termínu hlasování o školské novele a jejích úpravách zdůvodnil obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich vystoupení v podstatě vyplnila dnešní zhruba čtyřhodinovou dobu vyčleněnou pro přijímání zákonů. Do debaty bylo před jejím přerušením přihlášeno ještě 16 poslanců, kteří na projevy budou mít za tři týdny ještě tři hodiny.
Závěrečné schvalování novely Sněmovna zahájila před dvěma měsíci. Z průběhu jednání je podle předsedy poslanců STAN zjevné, že rozprava má obstrukční charakter, argumenty v ní se opakují a účelem diskuse je zabránit hlasování. Jediný spor je přitom podle Cogana o financování nepedagogů. „Máme za to, že tento spor bychom měli rozhodnout hlasováním a neměli bychom prodlužovat záměrně nejistotu,“ řekl.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová poznamenala, že koalice se k pevnému termínu hlasování o některém ze zákonů uchýlila už počtrnácté. „Demokraté jako víno,“ uvedla na adresu vládních poslanců. Zástupci ANO a SPD vládě opakovaně vytýkali, že navrhovaná reforma financování nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy či školy, ani školské odbory.
Například Hubert Lang (ANO) předčítal z textu petice školských odborů za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků, kterou podepsalo na 70.000 lidí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podotkl, že převod vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) a že podíl zřizovatelů na financování škol je běžný v okolních zemích. Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostaly. Potvrdil také, že školy by měly dostat i peníze na první měsíce příštího školního roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům po jednání vlády potvrdil Bekova slova, že peníze na dofinancování práce nepedagogů od září do konce roku budou. „Bude to stejně jako v předchozích letech, vláda o tom ví sedm, osm měsíců, teď to provede technicky,“ uvedl.
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách. Samosprávy by jako zřizovatelé škol měly financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Navrhované slučování škol s méně než 180 žáky podle stínové ministryně školství ANO Jany Berkovcové povede ke spojování mateřských škol navzájem nebo se základními školami bez naplnění deklarovaného záměru uspořit náklady na provoz a mzdy.
Novela by kromě kritizované reformy financování nepedagogů měla zavést například možnosti větší podpory škol, které vzdělávají třeba více dětí ze sociálně slabších rodin, nebo pravidla fungování školních psychologů a speciálních pedagogů. Sněmovní školský výbor podpořil úpravy, které se týkají se například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, slučování malých škol jedné obce či úpravy konkurzů na ředitele škol. Výbor doporučil i návrh, který má přinést změny v přijímacím řízení na střední školy, ruší například hybridní formu přihlášky. Do budoucna by si uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy.
Poslanci v novele navrhli upravit pozice sociálního pedagoga, školního metodika prevence rizikového chování nebo zachování pozice „dalšího učitele“ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým by nestačili asistenti pedagoga. Před hlasováním o novele bude muset Sněmovna rozhodnout také o tom, zda novelu nevrátí do druhého kola, v němž by mohli poslanci k předloze vznášet další úpravy.
