Aktual.: 27.06.2025 12:59
Praha – Sněmovna odmítla sporný návrh na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Úpravu neúspěšně prosazovali ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek (oba ODS) v podobě doplnění doprovodné novely související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Kritizovalo ho i hnutí ANO. Poslanci naopak schválili Stanjurův návrh na zrušení srážkové daně z příjmů.
Pro návrh hlasovalo jen 35 poslanců ODS a TOP 09. Proti bylo 92 poslanců hnutí ANO, koaličních lidovců i Starostů a také opoziční SPD i Piráti.
Stanjurova a Havránkova úprava měla zrušit horní mez pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a také z prodeje cenného papíru nebo kryptoaktiva od daně z příjmu fyzických osob. Konsolidační balíček z roku 2023 zavedl pro část těchto příjmů časový test pět let a tři roky a také limit 40 milionů korun.
Časový test měl podle pozměňovacího návrhu zůstat. Pro převod podílu v korporaci, který nepředstavuje cenný papír, platí test pět let. Pro cenné papíry platí doba držení tři roky. Změna měla vstoupit v účinnost k lednu příštího roku.
Stanjura návrh před poslanci popsal tak, že jde o podporu v okamžiku předávání nebo prodeje vlastnictví v dlouhodobě udržovaných společnostech. Návrh podle něj může vést k oživení a odstranění překážek v podnikání na kapitálovém trhu, kdy investoři často své chování na trhu přizpůsobují pravidlům pro zdanění příjmů.
Piráti jejich návrh kritizovali a poukazovali přitom na aktuální kauzu bitcoinů, které daroval ministerstvu spravedlnosti muž odsouzený v minulosti mimo jiné za obchod s drogami. Tvrdí přitom, že Stanjurův návrh by takovému pachateli umožnil legalizovat jeho zisk z nelegálních transakcí v bitcoinech. Stanjura to odmítá a odmítavě se již dříve ve sněmovním sociálním výboru vyjádřil i jeho náměstek Stanislav Kouba. Argumentují tím, že příjmy z trestné činnosti není možné zdanit, protože stát by je tím podle judikatury zlegalizoval.
Kvůli kauze bitcoinů darovaných států opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě. Vláda v něm podle očekávání svou pozici uhájila.
Poslanci schválili Stanjurův návrh zrušit srážkovou daň z příjmů
Institut srážkové daně, kterou se zdaňují třeba příjmy z brigád a různých přivýdělků, zřejmě skončí. Sněmovna schválila pozměňovací návrh ministra Stanjury, který daň od roku 2027 ruší, ale omezuje počet případů lidí, kteří by kvůli tomu museli podávat daňové přiznání. Vláda navrhla zrušit srážkovou daň v zákoně, který souvisí se vznikem Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. To ale vyvolalo odpor opozičních hnutí SPD a ANO, která upozorňovala na to, že řada lidí bude muset nyní nově podávat daňové přiznání. Stanjura proto přinesl svůj upravený návrh. Musí ho ještě posoudit Senát.
Sněmovna naproti tomu odmítla návrh předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové, která chtěla srážkovou daň zachovat. Již dříve ale řekla, že ANO podpoří Stanjurův návrh, který bude na výhrady ANO reagovat.
Srážkovou daň srazí zaměstnavatel převážně u dohod o provedení práce, které se využívají hlavně u brigád. Odešle ji finančnímu úřadu a zaměstnance už se to netýká. Vláda ji chce zrušit v souvislosti se vznikem jednotného hlášení, kterým budou zaměstnavatelé správě sociálního zabezpečení posílat údaje o zaměstnancích a výdělcích. Místo toho chce vláda nabídnout předvyplněné daňové přiznání. Finanční úřad už bude mít na jednom místě díky jednotnému hlášení k dispozici informace o všech výdělcích od všech zaměstnavatelů. Bude mít i další data třeba od bank, pojišťoven nebo poskytovatelů dlouhodobých investičních produktů, které jsou daňově zvýhodněny. Má se to týkat daňových přiznání podávaných již v roce 2027.
Stanjurův návrh má zajistit, aby poplatníci, kteří mají pouze podlimitní příjmy spadající nyní do režimu srážkové daně ze závislé činnosti, nemuseli podávat daňové přiznání. Podle Stanjury půjde o drobné přivýdělky a příjmy malého rozsahu. „Těmto poplatníkům však současně zůstane právo daňové přiznání podat, pro případ, kdy by chtěli využít roční odčitatelné položky od základu daně, slevy na dani či daňové zvýhodnění,“ uvedl ve svém návrhu. Stejně tak nebudou muset podávat daňové přiznání lidé, kteří mají přivýdělek k hlavnímu zaměstnání, pokud mají pouze jedno, i když jich můžou mít víc za sebou.
Ministr ve svém návrhu podotýká, že ani vládní návrh, ani jeho návrh nemění možnost poplatníka požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
