Aktual.: 26.05.2026 23:41
Praha – Předseda Sněmovny zřejmě nebude mít výjimku z navrhovaných řečnických omezení při jednání poslaneckého pléna. Vyškrtnutí sporné výjimky z navrhované protiobstrukční novely sněmovního jednacího řádu navrhla v dnešním druhém čtení skupina koaličních a opozičních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO). Zákonodárci opozičního hnutí STAN v čele Janem Papajanovským chtějí zavést pro poslance povinnost, aby byli na jednáních střízliví. Úprava se týká i dalších návykových látek a za její přestoupení by hrozilo vykázání ze schůze a disciplinární řízení. Projednáním novely dnešní jednací den Sněmovny skončil.
Širší poslanecká skupina vedená Vondráčkem chce také zachovat nynější podobu vystoupení prostřednictvím krátkých poznámek s upřesněním, že se musí týkat projednávané věci. Poznámky mohou trvat nejvýše dvě minuty a mají přednost před běžnými projevy. Původní novela předpokládá, že tyto poznámky by mohlo plénum omezit až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. Úprava budila v části opozice nevoli.
Výjimku z řečnických omezení pro předsedu Sněmovny kritizovala celá opozice. Za jejím vypuštěním je podle autorů pozměňovacího návrhu snaha o širší shodu na protiobstrukční novele, kterou předložila koalice a občanští demokraté. „Nejedná se o změnu, která by měla zásadní dopad na budoucí sněmovní praxi, nicméně jde o významný symbolický krok,“ napsali ve zdůvodnění.
Předloha zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůzí Sněmovny a dává plénu širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení by se mohlo nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení, v původní podobě kromě předsedy Sněmovny.
Koaliční poslanci pod vedením ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) navrhli, aby Sněmovna mohla pokračovat v projednávání návrhu státního rozpočtu na další rok a státního závěrečného účtu za rok předchozí i po volbách do dolní parlamentní komory. Nyní s volbami všechny předlohy takzvaně padají pod stůl a musejí být do nově zvolené Sněmovny podané znovu.
Poslanecké kluby by měly mít možnost zařadit k projednání podle pozměňovacího návrhu Barbory Urbanové (STAN) naléhavou záležitost, kterou popisuje jako mimořádnou aktuální událost nebo otázku veřejného zájmu. Každý klub by mohl takové právo využít jednou za půl roku, debata by nesměla přesáhnout jednu hodinu. Urbanová rovněž navrhla zavedení obsazování vedení dolní komory, výborů, komisí a delegací podle poměrného zastoupení.
Úprava Petra Hladíka (KDU-ČSL) by při schůzích Sněmovny zavedla o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 10:00 institut otázek na členy vlády, tedy obdobu nynějších čtvrtečních interpelací. Šéf lidoveckých poslanců Marian Jurečka chce vyloučit z jednacích dnů pléna první a poslední školní den a dny podzimních a pololetních prázdnin. Piráti navrhli zvýhodnění opozičních poslanců při losování pořadí interpelujících a zavedení finančních postihů členů vlády za neodůvodněnou neúčast při interpelacích. Jurečka chce ochránit pravidelné čtvrteční interpelace při řádných schůzích tím, že by se v této době prakticky nemohly konat mimořádné schůze pléna.
Některé pozměňovací návrhy se týkají odkladu účinnosti. Například skupina poslanců TOP 09 kolem Michala Zuny chce posun z 15. dne po publikaci novely ve sbírce na červenec 2029, tedy na konec nynějšího volebního období.
V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě nedospěla. Večerní jednání nejsou výjimečná ani v nynějším volebním období.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
