Komerční prezentace Aktual.: 14.10.2026 15:11
Praha – Sněmovna dnes opět schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy. Předloha nahradí od listopadu nynější zákon o státní službě. Sněmovna hlasy koalice opět omezila pravomoc prezidenta k vedoucím stálých misí.
Sněmovna potvrdila návrh zákona hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora. K přehlasování veta je nutných nejméně 101 hlasů. Veto hlavy státu naopak podpořilo 66 přítomných opozičních poslanců, trojice občanských demokratů se hlasování zdržela.
Pavel ve zdůvodnění veta před zhruba měsícem uvedl, že zákon jde proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Státní správa má být podle prezidenta profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Chápe, jak sdělil, snahy zbavit stát úředníků, kteří nepracují nebo pracují špatně. „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ napsal.
Naopak Radek Vondráček (ANO) označil změny za důležitou reformu fungování státu, veto bylo podle něho zbytečné a škodlivé. Zákon má podle něho přinést větší pružnost, odpovědnost a efektivitu státní správy. „Zákon neznamená, že bude možné bez právního důvodu propouštět každého, kdo se někomu politicky znelíbí,“ zdůraznil.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle předkladatelů jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit, když zákon o státní službě upravuje už téměř pouze personální záležitosti.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově bude platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát se bude moci zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude podle předkladatelů možné z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se úředník bude moci domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle předlohy zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům postačí středoškolské vzdělání.
Představitelé opozice tvrdí, že nový zákon oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby. Kritizují například zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky. Zkrácení lhůty pro opakované pracovní hodnocení nebo zrušení systému hledání náhradního místa podle opozice usnadní vládnoucí garnituře zbavovat se nepohodlných úředníků.
Návrh zákona z těchto důvodů vetoval v srpnu Senát. Kritici z řad senátorů poukazovali rovněž na to, že předložení normy formou poslaneckého návrhu znemožnilo posoudit rizika politizace státní správy i rozpočtové dopady změn. Sněmovna přehlasovala senátní postoj koaliční většinou začátkem září.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Sněmovna hlasy koalice opět omezila pravomoc prezidenta k vedoucím stálých misí
Sněmovna napotřetí schválila díky vládní většině zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Omezení prosadili poslanci ANO, SPD a Motoristů nejprve počátkem července, v září přehlasovali senátní veto a dnes hlasy 104 ze 175 přítomných poslanců i veto hlavy státu. Podle kritiků je změna protiústavním zásahem do prezidentových kompetencí a opoziční zákonodárci ji proto napadnou u Ústavního soudu.
Sporná úprava je součástí osmi desítek novel souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, jehož senátní a prezidentská veta Sněmovna hlasy koaliční většiny rovněž přehlasovala. Podle prezidenta Petra Pavla je změna „zjevně protiústavní“ a v rozporu s ustálenou ústavní praxí. Kritici ji označují za koaliční pomstu Pavlovi za to, že odmítl jmenovat do vlády Filipa Turka (za Motoristy) a vynutil si účast na červencovém summitu NATO.
Ústavní stížnost na soubornou novelu se rozhodli iniciovat mimo jiné zástupci STAN, Pirátů i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.
Koalice se navrhovanou úpravou podle kritiků snaží vytvořit místečka pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovně-právním sporům. Terčem kritiky bylo také zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí agentury a získáním vlivu na rozdělování mnohamilionových dotací sportovním organizacím.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel vykládá své prezidentské pravomoci navzdory původním slibům široce.
Nově podle novely bude minimálně do rozhodnutí Ústavního soudu vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
Prezident Pavel už na jaře uvedl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že se jedná o další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu. „Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s koaličními obstrukcemi s cestou na summit NATO v Ankaře.
Schvalování změn ve státní službě provází ve Sněmovně opoziční kritika
Opoziční kritikou začalo dnes ve Sněmovně opětovné schvalování nových podmínek zaměstnávání státních úředníků. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o vykostění služebního zákona, který chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit od listopadu zákonem o státních zaměstnancích. Předlohou se poslanci znovu zabývají potom, co ji v polovině září vetoval prezident Petr Pavel. Hlava státu se obdobně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Předseda STAN Vít Rakušan vyzýval vládní tábor k další debatě. „Deformujete prostředí na dlouhá léta,“ míní. Rakušan se pozastavoval i nad tím, že vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha navrhla na příští rok snížení pracovních míst na úřadech o desetinu a že koalice chce zrušit zákon s podmínkami výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. „Vy chcete vyhazovat lidi, měnit je podle toho, jak vám se zachce, to je jediný účel tohoto zákona,“ řekl.
Nový systém státní správy má podle Jurečky vyhovovat premiéru Andreji Babišovi (ANO) a současné vládě, budou moci podle šéfa lidoveckého klubu vyhazovat nepohodlné úředníky. Neexistují podle Jurečky žádné rozbory, že díky změnám bude státní správa fungovat rychleji a lépe. „Jsou tady věci, které znamenají rychlejší a efektivnější propouštění lidí,“ uvedl.
„Zákon umožní úplné ovládnutí, politizaci a rozvrat státní správy,“ prohlásila za Piráty Kateřina Stojanová. Státní správa se podle ní vrátí do časů, kdy byla podle Stojanové politickou kořistí a zásobárnou trafik pro vládní politiky a političky.
Stát by měl být podle předsedy frakce TOP 09 Jana Jakoba výkonný, vyřizování žádostí by mělo být rychlejší, rozhodnutí srozumitelná a za chyby by se měla vyvozovat odpovědnost. „Výkonnost úřadu se neměří tím, jak snadno ministr vymění jeho vedení. Měří se tím, jak dobře úřad slouží občanům,“ zdůraznil.
Sněmovna prezidentovo veto koaliční většinou zřejmě přehlasuje. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Podle Jakoba nelze zúžit ústavní pravomoc běžným zákonem. Rovněž tuto předlohu ale vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
Zákon o státních zaměstnancích má podle autorů například usnadnit výměnu státních úředníků tím, že jejich zaměstnávání přiblíží běžnému pracovnímu poměru. Pavel ve zdůvodnění veta uvedl, že zákon jde proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Státní správa má být podle prezidenta profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům.
Změny ve státní službě jsou důležitou reformou, odmítl Vondráček Pavlovo veto
Navrhované změny pravidel zaměstnávání státních úředníků jsou podle místopředsedy vládního hnutí ANO Radka Vondráčka důležitou reformou fungování státu. Při dnešním opětovném sněmovním schvalování koaliční předlohy Vondráček za tvůrce předlohy odmítl důvody veta prezidenta Petra Pavla, jenž se obdobně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Vondráček označil veto hlavy státu za zbytečné a škodlivé, tento institut by se podle něj neměl stávat pokračováním běžného politického boje mezi koalicí a opozicí. Návrh zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit od listopadu dosavadní služební zákon, má podle Vondráčka přinést větší pružnost, odpovědnost a efektivitu státní správy.
Koalice chce stejně jako opozice podle něho profesionální, odbornou a politicky neutrální státní správu. Vondráček se ale tázal, zda profesionalita znamená to, že je vedoucí úředník prakticky neodvolatelný, a nezávislost to, že nenese odpovědnost za svou práci. „Vracíme se k principu, že stát má být schopen řídit své zaměstnance, hodnotit jejich práci a vyvozovat odpovědnost. Zákon neznamená, že bude možné bez právního důvodu propouštět každého, kdo se někomu politicky znelíbí,“ zdůraznil.
Před Vondráčkovým vystoupením čelila koaliční předloha výtkám opozičních předáků, kteří vystupovali díky přednostnímu právu k programu sněmovní schůze. Předseda STAN Vít Rakušan vyzýval vládní tábor k další debatě. „Vy chcete vyhazovat lidi, měnit je podle toho, jak vám se zachce, to je jediný účel tohoto zákona,“ řekl. Obdobně mluvili i další představitelé opozice. „Zákon umožní úplné ovládnutí, politizaci a rozvrat státní správy,“ prohlásila za Piráty Kateřina Stojanová.
Naopak podle Karla Haase (ODS) je zrušení byrokratického molochu státní služby krok správným směrem, nejde podle něho o vyhazovací zákon a ke konci demokracie nepovede. „Není to demontáž funkčního stavu. To je demontáž nefunkčního stavu nebo stavu, který žije sám o sobě a neprodukuje výsledky,“ řekl. Předlohu ale občanští demokraté podpořit nemůžou kvůli tomu, že jde podle něho o hrůzostrašný legislativní proces.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
