Komerční prezentace Aktualizace: 9.07.2024 21:07
Praha – Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má zajistit od ledna novela občanského zákoníku, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví také povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu nyní posoudí ústavně-právní výbor. Námitky vznášeli poslanci opozičního hnutí ANO, chtějí podávat úpravy.
Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. „Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v důvodové zprávě. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu.
I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.
„Novela má za cíl především chránit rodinu, a to ve všech stadiích, to znamená i v okamžiku krize rodiny,“ řekla zpravodajka Eva Decroix (ODS). Kritičtěji se k některým částem předlohy stavěli poslanci ANO. Podle Aleše Juchelky novela spojuje nespojitelné věci tím, že se týká rozvodů a nepřijatelnosti fyzického trestání dětí. „Ve druhém čtení budeme dávat pozměňovací návrhy,“ řekla Helena Válková. Mohly by se týkat vymezení fyzického trestání, zachování role kolizního opatrovníka, ale i možnosti dohody rodičů o opatrovnictví dětí a placení výživného po rozvodu bez rozhodnutí opatrovnického soudu. Decroix soudí, že takový postup by nebyl ve veřejném zájmu, zanikla by podle ní ochrana dítěte.
Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.
K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za fyzické usměrnění dítěte ale rodiče nemají čekat nové postihy, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) jde o deklaraci. „Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků,“ stojí v důvodové zprávě.
Bude možné postoupení pohledávky na výživném. „Tato možnost bude využitá v případě rodičů, kteří jsou solventní, ale odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů,“ uvedl Blažek. Zvýší se také úrok z prodlení u dlužného výživného.
Lepší ochranu obětí domácího násilí má přinést novela, kterou podpořila Sněmovna
K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Předlohu teď posoudí ústavně-právní a sociální výbor.
V Česku má zkušenost s domácím násilím podle údajů z předloňska skoro 30 procent žen a víc než desetina mužů. „Je namístě a načase, abychom tématu domácího násilí věnovali pozornost,“ komentovala data zpravodajka Taťána Malá (ANO). Podle Michala Zuny (TOP 09) novela pomůže k lepšímu přístupu k obětem trestných činů.
Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní podle předkladatelů nepanuje shoda v tom, co je domácí násilí ani kdo je jeho obětí. Jednotný výklad dokonce nezastávají jednotlivé instituce, například policie a orgány sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, existují třeba regionální rozdíly.
Občanský zákoník podle novely stanoví, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti. Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte.
Úřady budou muset podle novely souvisejících zákonů zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude povinen při vykázání domácího násilníka odebrat mu zbraň. Doba vykázání se podle předlohy prodlouží z deseti dnů na dva týdny. Po tuto dobu nebude moci násilník získat zbraň zpět. Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Získají právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem.
Policie každoročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté každý rok kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes 1200 lidí. Na policii se přitom podle odhadů obrátí jen každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.
Sněmovna dnes bude moci jednat i večer a v noci
Sněmovna dnes může jednat i večer a v noci. Případné prodloužení jednacího dne prosadil vládní tábor na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy v souvislosti s očekávanou delší debatou o podobě programu nynější schůze, která vyplnila i s hlasováním 3,5 hodiny. Projednávání zákonů je podle zákonných pravidel možné do 19:00, pokud dolní komora nerozhodne jinak.
K programu vystoupila řada opozičních poslanců. Zařazení nových bodů do programu, jak je navrhovali, koalice vetovala a Sněmovna o nich už nehlasovala. Zhruba 1,5 hodiny mluvil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kritizoval zejména nynější koaliční vládu. Například jí radil, jak by měla se měla vypořádat se záchranou zadlužené ostravské huti Liberty. Hájil také novou frakci v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, jímž je ANO zakládajícím členem, a naopak poukazoval na problematické členy Evropských konzervativců a reformistů, u nichž jsou europoslanci ODS. Lídr SPD Tomio Okamura chtěl, aby se Sněmovna přednostně zabývala financováním školství, údajným selháním digitalizace stavebního řízení a dostupností sociální podpory.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová navrhovala projednání přípravy státního rozpočtu pro příští rok. Pozastavila se nad tím, že ministerstvo financí na rozdíl od minulých let nezveřejnilo jeho prvotní údaje. Uvedla, že si je od úřadu Zbyňka Stanjury (ODS) vyžádala včetně rozpisu jednotlivých kapitol. Šéf poslanců SPD Radim Fiala žádal debatu o energetické chudobě českých občanů a místopředseda Sněmovny za ANO Karel Havlíček o vládním boji s dezinformacemi.
V bloku změn programu vystoupil vedle dalších opozičních poslanců i Pavel Staněk z vládní ODS. Chtěl, aby se poslanci tento týden případně mohli zabývat návrhem na zrušení zákona, který omezuje prodejní dobu ve větších obchodech o některých svátcích. V koalici na tom není shoda, Staňkova iniciativa neuspěla.
Sněmovna po hlasování programu naplní členy vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Potom se budou poslanci věnovat předlohám v prvním čtení. Jde například o lepší ochranu obětí domácího násilí a o zjednodušení a zrychlení rozvodu včetně úpravy péče.
Poslanci se budou zabývat i rozšířením okruhu osob oprávněných iniciovat řízení o vydání osvědčení účastníka odboje proti komunismu. Jde o jedno z opatření k narovnání situace stárnoucích disidentů. Na základě osvědčení stát vyplácí jednorázový příspěvek, nově se jím řídí případné narovnání penzí. Vláda navrhla, aby Sněmovna schválila tuto předlohu zrychleně už v prvním čtení. V úvodním kole je také například vládní návrh zákona o podpoře bydlení, který má ochránit lidi ohrožené bytovou nouzí.
