Aktual.: 12.03.2026 20:40
Praha – Podniky a podnikatelé by se mohli dočkat jednoduššího daňového odepisování svého majetku. Mohli by také účtovat ve vícero takzvaných funkčních měnách. Pokud budou účtovat podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), budou moci takto zjištěný hospodářský výsledek použít jako daňový základ. Tyto novinky přináší vládní návrh zákona o účetnictví a novela souvisejících zákonů, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
„Stávající zákon o účetnictví je z roku 1991 a není schopen dostát požadavků aktuálního ekonomického prostředí, které se od té doby značně proměnilo,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podotkla, že věcný záměr zákona přijala už dřívější vláda Andreje Babiše (ANO) v roce 2020. Rekodifikace podle ní představuje nezbytnou reformu účetnictví a je výsledkem úzké spolupráce s odborníky z akademické, účetní i auditorské sféry.
S novým zákonem předložila vláda i související předlohu, která mění navazující zákony, třeba daňové. Ministryně upozornila, že k této předloze bude nutné vypracovat komplexní pozměňovací návrh. Proto navrhla delší dobu na projednání obou sněmovních tisků ve výborech na celkem 120 dnů. Související změnový zákon má v elektronické podobě i s důvodovou zprávou a přílohami víc než 2000 stran a zasahuje asi do 150 zákonů. „To je teda rekordní fascikl,“ komentoval rozsah předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), když řídil jednání pléna.
Ministryně řekla, že odborníci měli k této předloze výhrady. Týkaly se třeba nejasností spojených s určením daňové hodnoty, oblasti obchodního majetku, leasingu nebo investic.
Zákon o účetnictví rozšíří již dříve zavedenou možnost vést účetnictví v takzvané funkční měně. Podnikatelé již nyní můžou účtovat v eurech, amerických dolarech nebo britské libře. Nově budou moci účtovat v téměř jakékoli měně, která se neznehodnocuje v důsledku hyperinflace. Pro některé podniky by to mohlo znamenat menší počet kurzových přepočtů, podotýká ministerstvo.
Návrh zákona také ruší pro malé neziskové organizace povinnost vést účetnictví. Změna se týká zejména spolků, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH) a mají roční příjmy i úhrn aktiv nižší než tři miliony korun. V současnosti tyto organizace mohly vést jednoduché účetnictví a nemusely vést podvojné. Nový zákon o účetnictví má vstoupit v účinnost k 1. lednu 2028. Poslanec za SPD Miroslav Ševčík navrhoval u obou předloh odložit účinnost o jeden rok.
„Důvodem této změny je relativně malý veřejný zájem na povinném účetnictví malých nestátních neziskových organizací, a to zejména s ohledem na nízký význam těchto subjektů v korporátním zdanění a omezenou využitelnost účetních informací těchto subjektů,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu. Zároveň upozorňuje, že pokud se tyto organizace rozhodnou nevést účetnictví, musí to mít uvedeno ve svých zakládacích dokumentech. Zároveň pro ně nadále bude platit povinnost vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech.
Podle daňového odborníka společnosti KPMG Václava Baňky navrhovaný zákon ruší odpisové skupiny, které stanovovaly, jak dlouho se který majetek bude odepisovat. Místo nich bude rozhodující výše daňového aktiva. Majetek se bude daňově odepisovat až od limitu 100.000 korun, popsal daňový odborník. Odpisy se budou uplatňovat měsíčně a zruší se rovnoměrné a zrychlené odpisování i možnost přerušení odpisů.
Za nejvýznamnější změnu Baňka považuje možnost vést účetnictví takzvaně pro statutární účely, tedy účetnictví právnických osob v souladu se zákonem o účetnictví, podle mezinárodních účetních standardů IFRS a takový výsledek použít pro stanovení základu daně. Považuje to za pozitivní změnu pro poplatníky, kteří dnes účtují a vykazují podle IFRS, ale pro výpočet daně z příjmů musí hospodářský výsledek převádět podle českých účetních pravidel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
