Aktual.: 20.12.2024 16:44
Praha – Digitalizace služeb státu se zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Návrh vládní koalice na dvouletý odklad dnes schválila Sněmovna. Důvodem odkladu je, aby se úřady stačily na digitalizaci připravit. Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, takzvaná digitální ústava, měl původně začít fungovat od února příštího roku. Odklad kritizuje opozice včetně Pirátů, kteří byli do podzimu stranou vládní koalice. Piráti navrhovali roční odklad. O návrhu musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí podepsat prezident.
Opoziční poslanci především z hnutí ANO odklad označovali za projev neschopnosti vlády dokončit včas jeden z projektů, které označovala za klíčové. Vadí jim také, že koalice chce odklad ve formě doplnění zákona o právu na digitální služby připojit k novele o elektronických komunikacích, která měla původně řešit hlavně pravidla telemarketingu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je však odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob.
Klub opozičního hnutí ANO zvažuje, že se v případě přijetí tohoto odkladu obrátí na Ústavní soud. K případnému podání k Ústavnímu soudu je ochoten se připojit i klub opoziční SPD. „Považujeme to za klasický přílepek,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Klub se podle ní o případném podání k Ústavnímu soudu poradí. Obdobně se vyjádřil i předseda klubu SPD Radim Fiala. Protože Sněmovna přijala návrh Jurečky a dalších poslanců na dvouletý odklad, už nehlasovala o pirátském návrhu na roční odklad.
Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, tedy bylo by podle předkladatelů „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o zrušení některých úkonů v katalogu digitálních služeb. Podle Jurečky jsou totiž některé agendy využívány minimálně, některé ani jednou ročně.
Vládní předloha měla původně přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale na návrh hospodářského výboru toto upřesnění vypustila. V hospodářském výboru s tím zástupci ministerstva průmyslu vyslovili souhlas. Novela ve schválené podobě kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad. Část sporů řešily soudy a část úřad. Úřad dosud řešil jen spory o volání, data a SMS. Nově bude řešit i další spory související s placením, jako jsou třeba splátky za mobilní telefon od operátora nebo nákup SMS jízdenek.
Sněmovna schválila návrh předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS), který zasahuje do zákona o ochraně přírody a krajiny. Má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro šíření mobilního signálu i souvisejících staveb, a to především v odlehlých oblastech nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona. Půjde o případy, kdy operátoři potřebují pokrýt území signálem ze svého závazku. S návrhem v hospodářském výboru nesouhlasilo ministerstvo životního prostředí.
Podle návrhu hospodářského výboru se povolování staveb základnových stanic přesune ze stavebních úřadů nejnižších obcí na obce s rozšířenou působností. Poslanec ANO Marek Novák uspěl s úpravou, která umožní základnové stanice stavět navzdory nesouladu s územním nebo regulačním plánem obce, a to včetně souvisejícího elektrického a optického vedení.
S návrhem poslance Adamce nesouhlasilo ministerstvo životního prostředí a dnes se proti němu ohradil i předseda zemědělského výboru z koaliční TOP 09 Michal Kučera. Upozorňoval, že jde zhruba asi o 600 bílých míst, která se budou muset posuzovat. Poukazoval i na to, že v případě třeba Krušných hor jde o náhorní planiny nebo rašeliniště. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) naproti tomu uvedl, že v ČR je mnoho bílých míst, což mimo jiné přispívá k vylidňování venkova. Připustil, že jde o spor v záležitostech veřejného zájmu, je podle něj ale nutné najít cestu, jak Česko plně pokrýt datovým připojením.
Poslanec ODS Jiří Havránek uspěl s návrhem, který má více chránit klienty bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.
Odklad je podle technického ředitele firmy OR-CZ Jana Kelči zklamáním pro ty, kdo očekávali modernizaci státní správy. „Zpoždění může znamenat další komplikace pro občany i firmy, které potřebují efektivní a digitální státní služby. Takové rozhodnutí také může oslabit konkurenceschopnost ČR v kontextu digitalizace v EU, kde většina států směřuje k rychlejší digitalizaci. Klíčové bude využít tyto dva roky efektivně. Je třeba jasný plán, pravidelná komunikace s veřejností a spolupráce s odborníky,“ řekl ČTK.
Naopak podle předsedy České asociace elektronických komunikací Rostislava Kocmana schválená novela usnadňuje výstavbu optických sítí v celé ČR a mobilní pokrytí v tzv. bílých místech. „Pomůže celému telekomunikačnímu sektoru zlepšit kvalitu a dostupnost všech sítí a mohla by nás posunout na žebříčku evropských srovnání o pár příček nahoru. Zlevňuje také řešení sporů o nezaplacená vyúčtování, což pomůže spotřebitelům a přináší víc předvídatelnosti do podnikání v elektronických komunikacích,“ podotkl.
