Aktual.: 13.02.2026 11:38
Praha – Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu možná budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Sněmovna. Pro hlasovali poslanci koalice i opozice. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Novela předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Pokud by se zjistilo, že úřady práce stihnou přepočet nynějších dávek na superdávku včas, Juchelka by předlohu v dalším schvalování nepodporoval. Řekl, že by ji zamítl Senát. Sněmovna dnes proto schválila i souběžnou ministrovu novelu, která posouvá úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.
Superdávka nahradila od loňského října čtyři dosavadní sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku požádat do konce loňska a dostat ji poprvé v květnu. Úřad práce dostal asi 333.500 žádostí od dosavadních příjemců dávek. Nových žádostí je přibližně 79.600. Podle podkladů k Juchelkovu návrhu s odkladem termínů je vyřizování superdávky výrazně náročnější, než se předpokládalo.
„Že potřebujeme jeden kvartál navíc, není nic komplikujícího. Nikdo není bez finančních prostředků,“ řekl Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL), který reformu dávek v minulém volebním období prosadil. Předseda klubu ODS Marek Benda označil odklad za nutný, byť jde podle trochu o alibi. Je velmi pravděpodobné, že se přepočet do začátku dubna stihne, uvedl. Hnutí STAN podle Pavly Pivoňky Vaňkové odklad chápe. Přechod na novou dávku je podle ní organizačně náročnější, než se původně předpokládalo. „Chceme pomoci přetíženým úřadům práce,“ řekla Hana Ančinová (Piráti).
Odklad změn v životním minimu na říjen Juchelka zdůvodňuje potřebou snížení administrativy. Pokud by se částky měnily dřív, musely by se upravovat informační systémy, víc by hrozily chyby a komplikovalo by to i orientaci klientů, stojí ve zdůvodnění.
Životní minimum se má zvýšit pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 korun. Pro další dospělé v rodině se má naopak snížit ze 4040 na 3750 korun. Superdávka by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.
Minimum hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu i pro výši řady dávek, například pro pěstouny. Pětiměsíční odklad navýšení by znamenal úspory výdajů. Změny v minimu naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
Odložit by se měla podle nyní schválené novely o tři měsíce do konce letoška i povinnost úřadů sestavovat lidem s podporou na živobytí plán kroků ke zlepšení situace. Posuzování nároku členů domácnosti na superdávku by se zavedlo v červnu 2028 místo letošního července, jak předpokládají obě předlohy, a to kvůli nutným změnám v informačních systémech. Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale členů domácnosti. Posuzování se využívá například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
