Aktual.: 16.04.2025 14:03
Praha – Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou dnes schválila s některými úpravami Sněmovna. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Zákonná pravidla pro lobbování mají podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny letošního roku. Sněmovna předlohu schválila hlasy 156 ze 180 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, chybějící pravidla však způsobují záporné vnímání této činnosti. O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Sněmovna opět projednává zákon o podpoře bydlení, hnutí ANO ho nepodpoří
Sněmovna se dnes již potřetí zabývá třetím čtením návrhu nového zákona o podpoře bydlení, který má pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Má zřídit například síť kontaktních míst, která budou potřebným lidem poskytovat poradenství, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Předloha ale čelí kritice opozice. Například poslankyně opozičního hnutí ANO Eva Fialová řekla, že hnutí ANO bude hlasovat proti zákonu.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který zákon původně připravoval a předkládal, se dnes opakovaně přimlouval za jeho přijetí v původní podobě bez úprav. Na zákon podle něj čekají desetitisíce a v horším případě statisíce lidí.
Opozice návrhu vyčítá například to, že nepřinese nové byty na trh, protože bytová výstavba je nedostatečná. Poslankyně Fialová, která je současně místopředsedkyní sněmovního podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, řekla mimo jiné, že půjde o drahý, složitý a administrativně náročný systém, který žádný byt na trh nepřinese. Část zákona je podle ní postavená na snech a přáních ministerstva pro místní rozvoj. Potřebným lidem podle ní přinese jen frustraci, protože žádný byt nedostanou. Zákon je zbytečný, bude stát 1,5 miliardy korun a nepomůže nikomu, řekl místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v tuzemsku žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Odmítl výhrady, že by zákon nepřinesl nové byty na trh. Návrh stejně jako Bartoš hájil tím, že se opírá o již existující projekty podpory a zkušenosti z nich.
Zákon by měl má na základě předloženého pozměňovacího návrhu poskytovat pomoc domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Kulhánek to ale odmítá. Již dříve řekl, že vláda tento parametr zvýší svým nařízením.
Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty i spory a kritice čelil i z vládních lavic. Od loňského července se jím zabývaly sněmovní výbory a řada z nich k němu žádné doporučení nepřijala.
Sněmovní řečniště obsadil v úvodu jednání Babiš, věnoval se hlavně porodnosti
Sněmovní řečniště obsadil v úvodu dnešního poslaneckého jednání předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Při závěrečném schvalování vládní předlohy o podpoře bydlení se věnoval zejména porodnosti, vinil nynější koaliční kabinet z jejího poklesu. Babiš řekl, že ANO bude mít pro podzimní sněmovní volby zvláštní program pro rodiny. Souvislost s projednávaným zákonem vysvětlil tím, že mladé rodiny potřebují bydlet.
Vývoj porodnosti, kdy loni počet narozených dětí klesl na 84.311, není podle Babiše náhodný. „Tahle vláda neudělala pro mladé rodiny vůbec nic,“ prohlásil. Kabinet Petra Fialy (ODS) podle něj přispívá k nejistotě, zvyšuje napětí ve společnosti a straší válkou. Tato atmosféra vede podle opozičního předáka k tomu, že mladí váhají, zda mají založit rodinu. „Jednoznačně je vidět, že tahle vláda na budoucnost kašle,“ řekl Babiš.
„Naše číslo, pane premiére, nejsou tři procenta hrubého domácího produktu na obranu. Naše číslo je 2,1 porodnost dítěte na ženu,“ uvedl Babiš. Pozastavil se nad pobavením v jednacím sálu, které v úterý vyvolal návrh předsedy SPD Tomia Okamury, aby Sněmovna zařadila bod nazvaný Fialova vláda svou politikou způsobila alarmující propad porodnosti v České republice. Smích podle Babiše nebyl namístě, jde podle něj o velký problém.
Nad poklesem porodnosti se v úterý zamýšlel při projednávání změn programu schůze také poslanec SPD Vladimír Zlínský. Uvedl mimo jiné, že postihuje přetechnizované a digitalizované společnosti. „Nahradili jsme přirozenou sexuální slast digitálními slastmi a z ní vyplývajícími závislostmi vznikajícími využíváním digitálních technologií při sledování sociálních sítí, hraní počítačových her a provozování virtuálního sexu a konzumaci pornografie,“ řekl Zlínský. Varoval před „demografickým armagedonem“.
Poslanci navrhli vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí
Lékařské pohotovosti pro dospělé zřejmě budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovosti předpokládá pozměňovací návrh Toma Philippa (KDU-ČSL), ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) k vládní novele, která převádí odpovědnost za pohotovosti z krajů na zdravotní pojišťovny. Předloha je ve Sněmovně po dnešním druhém čtení před závěrečným schvalováním, které se uskuteční nejdřív za dva týdny.
Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle návrhu trojice koaličních poslanců vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb. Poslanec opozičního ANO Milan Brázdil chce novelu doplnit také o lékárenskou pohotovostní službu.
Nynější odpovědnost kraje pokládá ministerstvo zdravotnictví za bezdůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Převod má podle Válkova úřadu odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi na kraje dopadá.
Předloha by také měla hrozbou peněžité sankce zamezit nezákonným poplatkům u lékařů. Dále upravuje třeba stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů.
Předpis také cílí na posílení práv pacientů. Zajistit má například lepší informovanost o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. Zakázané bude požadovat po pacientovi úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. Výslovně bude zakázaný poplatek za přijetí do péče. Právě na registrační nebo roční poplatky si pacienti stěžují často, například u gynekologů či některých specializací ambulantních lékařů.
Až milionová pokuta bude hrozit za vybírání poplatků za péči, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění nebo s ní souvisejícími službami. Až 50.000 korun pokuty budou moci úřady uložit za neuvedení ceny nehrazené péče v uveřejněném ceníku. Pacienti by na vybírání sporných poplatků měli upozornit pojišťovnu a krajský úřad. Ministerstvo, pojišťovny a kraje, které udělují povolení k poskytování zdravotní péče, dostanou v novele více pravomocí prohřešky řešit.
K vládní předloze podali poslanci 15 pozměňovacích návrhů. Pocházejí v drtivé většině od zákonodárců koaličního tábora a týkají se například posuzování zdravotního stavu žáků, studentů a vojáků v aktivní záloze, zdravotnické detence, ochranného léčení, podmínek práce s azbestem podle aktualizované evropské směrnice a zmírnění administrativních povinnosti ohledně radiologií.
Provozovatelé holičství, kadeřnictví, úpravy nehtů, solárií či kosmetických, masérských a tetovacích služeb by podle další z úprav už nemuseli žádat krajskou hygienickou stanici o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. Ohlašovali by jen zahájení, změny a ukončení provozu. Provozní řád by provozovatelé vypracovat museli, hygienici by jej prověřovali při standardní kontrole.
Poslanec STAN Jan Kuchař (STAN) chce uzákonit pravidla pro vznik nových lékáren stanovením omezení podle počtu obyvatel obcí i nejmenší možné vzdálenosti mezi lékárnami. Nové lékárny by měly podle něho vznikat tam, kde je to potřeba.
Vládní novela také předpokládá, že každá z nemocnic bude muset ze zákona zřídit nemocničního ombudsmana. Bude pomáhat pacientům s řešením jejich stížností či podnětů vůči nemocnici.
Ve hře bude znovu zvýšení rodičovského příspěvku při narození dvojčat nebo vícerčat z nynějších 525.000 korun na 700.000 korun. Pozměňovací návrh podal lidovecký poslanec Šimon Heller. Předloni v říjnu Sněmovna takový růst rodičovské, jak jej tehdy prosazovali Heller spolu s Hanou Naiclerovou a Eliškou Olšákovou (obě STAN), odmítla.
