Sněmovna schválila zavedení doplňovacích komunálních voleb

Doplňovací obecní volby se omezují jen na uprázdněná místa v zastupitelstvech obcí. Opoziční uskupení by pak čelila riziku, že v těchto volbách získají ještě méně zastupitelů, než kolik jich měla původně.

Doplňovací volby by se měly týkat zejména obcí s pětičlenným nebo sedmičlenným zastupitelstvem. Možnost doplňovacích obecních voleb navrhli senátoři kvůli tomu, že rezignace nespokojených členů zastupitelstev jsou v drtivé většině nejčastějším důvodem konání desítek dílčích volebních klání ročně v malých obcích. Novela by podle tvůrců přinesla také peněžité úspory.

„Hlavním smyslem je eliminovat snahy menšiny členů zastupitelstva obce prostřednictvím rezignací dosáhnout nového rozložení sil. Vzhledem k tomu, že doplňovací volby slouží k doplnění počtu členů zastupitelstva, nebude možno prostřednictvím rezignací dosáhnout více mandátů, než kolik jich bylo získáno v řádných volbách. Tím by měla být otupena jedna z hlavních motivací pro rezignace na mandáty a zajištěna větší stabilita zastupitelstev malých obcí,“ uvedli předkladatelé.

Někteří jejich zástupci soudí, že změna by způsobila to, že by se žádné doplňovací volby ve výsledku nekonaly.

Většina z vystupujících poslanců z opozice i z koalice kritizovala v diskusi celý systém obecních voleb, který umožňuje volbu kandidátů z různých stran. Například Petr Sokol (ODS) míní, že v obcích nad 10.000 obyvatel by se mělo volit poměrným systémem jako v krajských volbách. Zástupce senátních předkladatelů nynější novely Michael Canov (SLK) s výtkami souhlasil, poukazoval ale na to, že celkovou úpravu zákona by mělo zpracovat ministerstvo vnitra.

„Jsme připraveni koncepční diskusi otevřít,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V minulém volebním období podle něho shoda na změně komunálních voleb nenastala.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}