Praha – Sněmovna dnes hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Pro prosazení zákona hlasovalo 104 koaličních poslanců, proti bylo 53 opozičních poslanců. Dnešní debata o předloze trvala asi pět hodin čistého času.

Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů si od změn slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) předlohu hájila například tím, že odstraní zbytečné řetězení jednotlivých řízení.

V doprovodném usnesení ze srpna vyzval Senát poslance, aby senátní veto nepřehlasovali. K tomu dnes poslance vyzval i předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN). Vláda by měla podle Senátu předložit celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou. To, že novelu předložili představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh, bylo terčem kritiky ze strany opozice i během debat ve Sněmovně. Kromě toho varovala sněmovní opozice před možným kolapsem stavebního řízení kvůli tomu, že stavební úředníci nebudou chtít přejít pod státní stavební správu.

Ministryně Mrázová dnes řekla mimo jiné, že cílem novelizovaného zákona není dát přednost investorovi před občanem, ale ukončit stav, kdy oba narážejí na soustavu nekoordinovaných úředních postupů. Senátor Plevný naopak zastává názor, že samotný vznik centrálního stavebního úřadu nic nezkrátí a jeho provoz bude dražší než u nynějšího systému.

Také ze strany sněmovní opozice se na novelu opět snesla kritika. „Zákon psaný na míru developerům a pro developery,“ řekl například někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jeho dopad označil za katastrofu. „Já myslím, že s tímto zákonem ještě zažijeme zásadní problémy,“ domnívá se.

Mezi základní cíle jeho novelizované podoby patří podle předkladatelů vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají nově dostat právo vydávat své vlastní stavební předpisy. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.

Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10.000 metrů čtverečních. Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat nelegální stavby, což se v Senátu rovněž stalo terčem kritiky.

Schillerová odmítla senátní úpravy EET, snížily by podle ní účinnost systému

Senátní úpravy navrhovaného znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) snížily účinnost systému. Evidence by nenaplnila svůj účel v podobě omezování šedé ekonomiky, narovnání podnikatelského prostředí a ochrany poctivých podnikatelů, řekla Schillerová ve Sněmovně v úvodu dnešního opětovného schvalování vládní předlohy. Koaliční většina s největší pravděpodobností prosadí původní znění návrhu zákona.

„Navržené změny nepovažuji za technické zpřesnění zákona ani skutečnou pomoc podnikatelům. Jejich společným jmenovatelem je oslabení jednotlivých pravidel a snížení účinnosti celého systému,“ uvedla Schillerová.

Senátor Tomáš Třetina (TOP 09) naopak úpravy horní komory hájil, směřují podle něho k odstranění koncepčních chyb a zbytečné byrokracie. „Naše úpravy jsou věcné, praktické a vedou k lepšímu, spravedlivějšímu a funkčnímu právnímu prostředí,“ řekl.

Ministryně odmítla zejména senátní návrh na vypuštění bezhotovostních plateb z EET. Poukazovala na to, že lidé běžně platí bankovní kartou, mobilním telefonem, hodinkami nebo prstenem a evidence by se vztahovala prakticky jen na hotovost. Vyškrtnutí bezhotovostních plateb by podle Schillerové výrazně omezilo schopnost finanční správy porovnávat údaje o jednotlivých segmentech podnikání a odhalovat šedou ekonomiku. „De facto by znemožnilo její analytickou činnost,“ podotkla.

Evidence tržeb se má podle vládní předlohy vztahovat na všechny platby s osobním kontaktem. Třetina však tvrdil, že evidovat bezhotovostní platby by bylo totéž jako chtít po volajícím krátkou textovou zprávu s potvrzením, že volá.

Schillerová se postavila i proti dalším senátním úpravám. Patří k nim vynětí prodeje zemědělských produktů přímo od farmářů z EET a zrušení limitu pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Třetina uvedl, že u benefitů jde o narovnání podmínek, protože volnočasové výhody limit nemají, ale zdravotní mají být ohraničené výší průměrné mzdy.

Vláda si od obnovení EET od příštího roku bez nutnosti tisknout papírové účtenky slibuje vedle narovnání podnikatelského prostředí také dodatečný přínos pro veřejné rozpočty zhruba 14 miliard korun ročně. Součástí návrhu zákona jsou některé daňové změny. Opozice poukazuje na to, že v jejich důsledku se pak odhadovaný přínos pro státní pokladnu sníží.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version