Aktual.: 24.04.2025 13:54
Praha – Sněmovna znovu nedokončila druhé kolo schvalování vzniku Národního parku Křivoklátsko. Postarali se o to svými projevy poslanci ANO a SPD, kteří vznik parku odmítají. Jejich námitky a obavy místních obyvatel z omezení životních podmínek se pokoušel vyvracet ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který stejně jako ve středu nemohl kvůli vymezenému času pro jednání své vystoupení dokončit. Sněmovna se bude návrhem, který ve druhém kole zatím probírala zhruba sedm hodin, opět zabývat zřejmě až v některém z příštích týdnů.
„Kdo nemá rád přírodu, nemá rád lidi,“ reagoval ministr na opakovanou kritiku parku od poslankyně SPD Marie Pošarové, jejíž vystoupení zabralo většinu dnešního třetího dějství debaty nad příslušnou novelou o ochraně přírody. Její argumenty vyvracel Hladík například tím, že park se nedotkne zemědělské půdy nebo intravilánů obcí.
„Národní park vznikne pouze a jen v lesích a pouze a jen na loukách. A to podotýkám, z 99 procent ve vlastnictví České republiky,“ uvedl ministr. „Navrhli jsme ten národní park tak, aby neomezil nikoho, kdo žije v té oblasti,“ zdůraznil Hladík. Na povolovacích procesech se podle něj nezmění vůbec nic a budou stejné jako dosud. Ministr odmítl i tvrzení opozice, že Křivoklátsko nesplňuje zákonné podmínky pro povýšení z chráněné krajinné oblasti na park.
Opozičním hnutím vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Omezující návrhy ale odmítl jak Hladík, tak předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Do toho, jak je nastaven proces jednání v radách národních parků, nezasahujme. Je to křehké a dobře to nyní funguje,“ uvedl.
Křivoklátsko by se podle novely o ochraně přírody mělo stát pátým národním parkem v Česku, a to od příštího roku. Podle jeho odpůrců by mělo území zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Pro vznik parku na Křivoklátsku, které je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách, jsou z 29 tamních obcí pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Podle ministra je obcí, v jejichž katastru bude národní park, pouze 16. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí.
Novela, kterou se Sněmovna ve druhém kole schvalování začala zhruba hodinu zabývat už v úterý, upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním. Má zavést změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu.
Norma rovněž ukládá zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na rozsáhlý požár v parku České Švýcarsko. Karel Krejza (ODS) navrhoval mimo jiné rozšířit na dvojnásobek patnáctimetrovou vzdálenost od protipožárního předělu, v níž nesmí být odumřelé stromy a zbytky stromů po jejich těžbě. Žádal také, aby zdroje požární vody v parcích nesměly být dále než tři kilometry od sebe. Za jeho návrhy se přimlouval na rozdíl od svých stranických kolegů někdejší šéf hasičů Drahoslav Ryba (ANO).
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
V Česku jsou nyní Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
