Aktual.: 3.09.2026 10:02
Praha – Strany sněmovní opozice v pátek předají Ústavnímu soudu v Brně návrh na zrušení části zákona o rozpočtové odpovědnosti, který prosadila vláda Andreje Babiše (ANO). Po přehlasování veta prezidenta vládní většinou minulý týden zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 avizovali, že podání se bude týkat procedury i jádra změn. Ty mají podle vládní koalice umožnit sestavení odpovědného a realistického rozpočtu. Tiskové konference opozice v Brně se podle pozvánky zúčastní vedle zástupců opozičních stran i advokát Pavel Uhl.
Novela podle kritiků ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Opoziční lídři mluví o narušení dělby moci. Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míní, že předloha protiústavní není.
„Jsem přesvědčena o tom, že ten zákon je v pořádku, že není v rozporu s ústavou,“ řekla Schillerová novinářům minulý týden. Ohledně postupu schvalování se odvolávala na dřívější verdikty ústavních soudců. Ministryně tehdy také uvedla, že už zřídila pracovní skupinu, která sbírá pro ústavní spor podklady.
Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci.
Sněmovna přehlasovala minulou středu veto hlavy státu v pevně stanovený čas, a to hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Předloze se zákonodárci věnovali zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců, na což hodlá opozice soud upozornit.
Schillerová minulý týden uvedla, že letošní sestavování rozpočtu se bude řídit evropskými pravidly a novým plánem vývoje veřejných financí, který by měli ministři financí zemí EU schválit začátkem října. Novelu označila za pojistku a nástroj pro budoucnost.
Kritiku opozice budí především návrhy, které umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moct vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby. Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}