Aktual.: 25.03.2026 19:27
Praha – Snížení výdajů pro armádu ve prospěch dopravních staveb v letošním státním rozpočtu označil Senát za hazard vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám. Podle něj podobné postupy ohrožují obranyschopnost i dobré jméno ČR v zahraničí. Vláda by proto měla podle Senátu začít brát obranu státu s odpovídající vážností.
Stanovisko Senátu, které podpořilo 51 z 56 přítomných senátorů včetně části zástupců ANO, je reakcí na rozhodnutí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která výdaje ministerstva obrany snížila letos na 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a je to o jednu miliardu nižší suma než loni. K dosažení dvouprocentní hranice, která odpovídá závazkům ČR vůči NATO, by podle vládního tábora měly přispět zejména výdaje dopravní stavby za 19,6 miliardy korun.
Celkové obranné výdaje by měly podle vlády dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,01 nebo 2,07 procenta HDP. Podle kritiků včetně Národní rozpočtové rady nemusí NATO celkovou částku na obranné výdaje započítat. Česko se navíc loni zavázalo navýšit celkové obranné výdaje až na pět procent HDP do roku 2035. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by kvůli tomu bylo třeba příští rok přidat na obranu 60 miliard korun v porovnání s letošním rokem.
Předseda výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) uvedl, že Česko má s budování obranných struktur desetileté zpoždění a snižovat výdaje na obranu za vlády Andreje Babiše (ANO) není namístě. ČR dlouhodobě neplnila závazky, k nimž se v rámci NATO přihlásila, konstatoval i Senát. Fischer podotkl, že plán budovat vícevrstvou protivzdušnou obranu je projektem v řádu stovek miliard korun.
Fischer poukázal i na kreativní účetnictví předchozí vlády Petra Fialy (ODS), která jako obranné výdaje také vykazovala investice z dalších kapitol rozpočtu. Ke kritice se připojili i místopředseda výboru pro obranu Róbert Šlachta (Přísaha), podle něhož by měli politici umožnit armádě zrychlení, zjednodušení a zefektivnění nákupů. Podle Daniely Kovářové (nezávislá) bude stanovisko Senátu jenom zbožným přáním vzhledem k současné ekonomické situaci.
Senát poukázal na to, že podle obranné strategie ČR z roku 2023 je hlavní úlohou české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity. „Pravděpodobnost vojenského napadení České republiky nebo některého z jiných států NATO a EU je nejvyšší od konce studené války,“ podotkl Senát.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}