Aktual.: 2.06.2025 20:17
Berlín – Odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Rozhodl o tom dnes správní soud v Berlíně. Podle něj není možné žadatele o azyl vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení. Nařízení o zpřísnění režimu na hranicích vydal před měsícem, krátce po nástupu do funkce, ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dnes řekl, že bude Německo v praxi pokračovat, protože se verdikt soudu týká jen jednoho konkrétního případu. Omezení nelegální migrace je jednou z priorit nové německé vlády kancléře Friedricha Merze.
Soud se zabýval případem tří Somálců, které na základě Dobrindtova pokynu německá spolková policie zadržela 9. května ve Frankfurtu nad Odrou a poslala zpět za hranici do Polska.
Ministr vnitra nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích 7. května. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou měly být podle nařízení jen „zranitelné skupiny“, jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní.
Podle mluvčí berlínského soudu se jedná o první soudní rozhodnutí, které se týká nového zpřísnění hraničních kontrol. V konkrétním případě, kterým se správní soud zabýval, šlo o dva muže a jednu ženu ze Somálska, kteří přijeli do Německa vlakem z Polska. Policie je zkontrolovala v hraničním městě Frankfurt nad Odrou dva dny poté, co Dobrindt oznámil své rozhodnutí o zpřísnění kontrol. Trojice uvedla, že chce v Německu požádat o azyl, spolková policie je ale ještě týž den vypověděla do Polska. Podle soudu to zdůvodnila tím, že přicestovali z bezpečné země.
Somálci, kteří se nyní zdržují na území Polska, napadli postup spolkové policie u soudu a ten ve zrychleném řízení rozhodl o jeho protiprávnosti. Podle soudu se proti rozhodnutí nelze odvolat. Takzvané dublinské dohody, na které se odvolává soud ve svém rozhodnutí, mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
Podle ministra vnitra Dobrindta bude ale Německo navzdory rozhodnutí soudu žadatele o azyl na hranicích dál odmítat. Řekl, že nevidí důvod měnit dosavadní praxi, soud totiž podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Somálci podle něj vstoupili nelegálně do Německa už 2. a 3. května a byli v obou případech vypovězeni zpět za hranice, aniž by podali žádost o azyl. Až při třetím pokusu dostat se do Německa o azyl požádali.
„Žadatelé podali odpovídající žádost o azyl, takže jim musí být přechod hranice povolen a dublinské řízení musí být provedeno,“ uvedl soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Podle něj se nemůže Německo odvolávat na výjimku, kterou zmiňuje článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na jeho základě se mohou členské země EU odklonit se od některých pravidel v zájmu udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti. K uplatnění článku ale podle berlínského soudu „chybí dostačující vysvětlení existence nebezpečí pro veřejnou bezpečnost a pořádek“.
Podle Dobrindta soud rozhodoval ve zrychleném řízení a stát bude usilovat o hlavní líčení, ve kterém jeho ministerstvo důkladně obhájí svůj právní názor. „V odmítání (žadatelů o azyl na hranicích) budeme pokračovat,“ dodal.
Soud také zdůraznil, že žadatelé o azyl nemají právo na to, aby pokračovali v cestě dál do německého vnitrozemí. Dublinské řízení totiž mohou úřady mohou provést i přímo na hranici či v příhraničí.
Omezení nelegální migrace bylo hlavním tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami v Německu, které vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Vládu vytvořila se sociálními demokraty (SPD). Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září nařídila tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Německo tak kontroluje více či méně intenzivně celou pozemní hranici. Je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září. Vládní politici tvrdí, že cílem nejsou trvalé kontroly, zlepšit se ale musí ostraha vnějších hranic Evropské unie.
