Aktualizace: 26.01.2024 05:53
Haag – Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu má dnes oznámit první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v palestinském Pásmu Gazy. JAR žádá, aby soud v prvním kroku nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy a zvýšit humanitární pomoc tamním civilistům. I kdyby ale soud Izraeli nařídil boje zastavit, neočekává se, že by to Izrael udělal. Například v březnu 2022 ICJ nařídil Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině, což se také dosud nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.
Izrael obvinění odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany před palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. To loni 7. října z Pásma Gazy zaútočilo na izraelské pohraničí, kde povraždilo na 1200 lidí a asi 250 osob uneslo do Gazy. Tu toto hnutí, považované Izraelem, EU či USA za teroristickou organizaci, násilím ovládlo v roce 2007.
Izrael tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo a snaží se v Gaze minimalizovat civilní ztráty. Izraelská ofenziva, která začala 7. října, stála podle úřadů v Gaze životy asi 26.000 Palestinců, většinou žen a dětí. Počet zahrnuje i přes 9000 zabitých členů Hamásu. Masivní bombardování podle odhadu Světové banky zničilo v Pásmu Gazy asi 45 procent obytných budov.
Izraelská ofenziva podle organizací OSN způsobila v Pásmu Gazy humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor. Izrael do oblasti pouští jen málo humanitární pomoci, jejíž distribuci navíc ztěžuje neustálé bombardování. Podle OSN v Pásmu Gazy není nikde bezpečno. Asi 1,9 milionu z jeho 2,3 milionu obyvatel muselo opustit domovy, mnozí se od října přemisťovali několikrát. Milion Gazanů přebývá na jihu v oblasti Rafáhu, kde žijí podle OSN v katastrofálních podmínkách. Nemají dost jídla ani vody a šíří se tam infekční nemoci.
JAR podala k ICJ koncem prosince žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Gaze genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. „Všechny tyto činy lze připsat Izraeli, který nedokázal zabránit genocidě a páchá genocidu ve zjevném porušení úmluvy o genocidě (z roku 1948),“ píše se v žádosti k ICJ. Ta viní Izrael i z toho, že nepotrestal „veřejné podněcování ke genocidě ze strany vysoce postavených izraelských úředníků“. Z „genocidní rétoriky“ právníci JAR před soudem předminulý týden obvinili i premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta.
Obvinění Izraele z genocidy podporují některé arabské země či Turecko, naopak například Spojené státy s ním nesouhlasí.
