Devětatřicetiletému Tomáši Mádrovi tak soudy za usmrcení z nedbalosti uložily podmíněný trest dva roky se zkušební lhůtou na tři roky, hrozilo mu až šest let vězení. Mádr měl podle zrušené části rozsudku prarodičům chlapce zaplatit 1,4 milionu a Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) přes 274 tisíc korun. Odvolací soud je s jejich nároky odkázal na občanskoprávní řízení.
Předseda senátu František Jahůdka to odůvodnil tím, že Mádr byl na táboře zaměstnancem spolku, který tuto akci pořádal, a vztahuje se tedy na něj zákoník práce. Náhradu škody by tak pozůstalí a pojišťovna měli nejprve vymáhat po spolku.
Mádr žádal zproštění obžaloby. Dnešního jednání se sice nezúčastnil, už dříve ale vyjádřil lítost nad tím, co se stalo, a všem se omluvil. Svou vinu ale neviděl v rozsahu, v jakém ji prezentovala obžaloba. Mádrův obhájce rozhodnutí soudu na pokyn svého klienta nekomentoval.
Státní zástupce Martin Tvrdík byl s dnešním verdiktem spokojený, neboť výrok o trestu a vině byl shodný se závěrem okresního soudu. „To znamená, že se skutečně ten trestný čin stal, že jej spáchal pan obžalovaný, že byl uložen přiměřený trest. Co se týče výroku o náhradě škody, tak tam shledal odvolací soud pochybení soudu prvního stupně, kdy primárně má odpovídat za způsobenou škodu zaměstnavatel, to znamená ten spolek, který organizoval ten tábor, s čímž dodatečně souhlasím,“ dodal Tvrdík.
Vedoucí byli na pivu
Tragická událost se stala 6. července 2020 odpoledne, když Mádr zastupoval hlavního vedoucího, který odjel s jiným dítětem na ošetření do nemocnice. Oproti stanovenému hlavnímu programu šel celý tábor na koupaliště v Českém Dubu na Liberecku. Toho, že se dítě topí, si nikdo nevšiml.
Podle kamerových záznamů byl v době neštěstí Mádr s dalšími vedoucími z tábora u kiosku na pivu. Bezvládného těla si podle svědeckých výpovědí všimly dříve dívky z jiného oddílu než lidé, kteří dítě měli hlídat. I přes okamžité poskytnutí laické první pomoci a následnou intenzivní lékařskou resuscitaci chlapec druhý den v nemocnici zemřel.
Utonulý chlapec patřil do oddílu, který měl na starost hlavní vedoucí tábora Libor Sita. Obhájce dnes u soudu neuspěl s argumentací, že povinnosti vedoucího tohoto oddílu nepřešly po Sitově odjezdu na Mádra. „Pokud se obžalovaný nepovažoval za vedoucího oddílu malých chlapců, měl jako hlavní vedoucí někoho ustanovit,“ řekl předseda senátu. To ale Mádr neučinil.
Soudce také uvedl, že lze sice souhlasit s námitkou, že k utonutí dítěte přispělo vícero faktorů, zároveň ale zdůraznil, že hlavním bylo nedbalostní chování obžalovaného. „Rezignoval na plnění svých povinností, které v pozici hlavního vedoucího v té době měl, a věnoval se jiným aktivitám neslučujícím se s výkonem funkce vedoucího tábora,“ dodal soudce.