Soud v Brně části obžalovaným v kauze úniku informací uložil podmíněné tresty

Komerční prezentace Aktual.: 1.10.2024 10:50

Brno – Krajský soud v Brně dnes uznal deset obžalovaných z 25 v kauze úniku informací od policie vinnými, uložil jim podmíněné či peněžité tresty či zákazy činností. U značné části skutků je viny zprostil. Zbylé lidi obžaloby zprostil zcela, nešlo o trestné činy. Předsedkyně senátu Dita Řepková také zkritizovala práci státního zastupitelství. Rozhodnutí není pravomocné strany si vesměs ponechaly lhůty pro možné odvolání, část se odvolání vzdala. Obžalovaných bylo původně 28 lidí, u tří soud už dříve stíhání pro neúčelnost zastavil. Obžalovaní vinu vesměs odmítali.

Rozhodnutí, které má 125 stran, předsedkyně senátu četla a následně odůvodňovala asi 3,5 hodiny. Trestná činnost v naprosté většině případů podle rozhodnutí spočívala v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy. V případě obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů jejich trestnou činnost soudkyně posoudila ve většině případů jako zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací.

Nejdelší trest soud uložil policistovi Martinu Noskovi, a to 36 měsíců podmíněně odložených na 42 měsíců. Muži soud také uložil peněžitý trest 30.000 korun a zákaz činnosti výkonu příslušníka bezpečnostních sborů na pět let. Podmíněný a peněžitý trest, také zákaz činnosti si vyslechl Daniel Medvec. Podmíněné a peněžité tresty vyslechli Tereza Čoupková, Kamil Jurčík, Marek Novák, Jakub Patloka a Vladimír Smejkal. S peněžitými tresty od soudu odešli Radek Moric, Jiří Kozák a Michal Ratajský.

Právě Ratajský přitom byl podle žalobce tím, kdo při svém podnikání v bezpečnostní oblasti využíval jednak kontaktů, které si udělal za dobu služby u policie, ale také kontaktů u dalších institucí, například u státního zastupitelství.

Jen obžalobu četl žalobce zhruba sedm hodin. Řepková k rozsudku uvedla, že jeho čtení je „grandiózní věc“ a že takto rozsáhlý rozsudek ještě nečetla. V odůvodnění mimo jiné zkritizovala práci státního zastupitelství, kdy podle ní případu uškodila snaha příslušných orgánů dostat všechny a všechno. Žalobci se pak podle ní případ „rozpadl pod rukama“. „Bylo shromážděno spoustu důkazů, ty nejpádnější jsou výsledky operativně pátrací činnosti, ale ty výsledky jsou minimální,“ uvedl Řepková. Jen odposlechy u některých lidí trvaly i dva roky, kdy zásah do osobnostních práv byl podle ní markantní.

Bylo podle ní také velmi obtížné se orientovat ve spisu, kdy podle ní selhala práce státního zástupce. „Probíhala zde trestná činnost. Asi ve větším rozsahu, než soud mohl uznat za vinu. Ale bez důkazů to nejde,“ uvedla Řepková. Doplnila, že ta provázanost mezi Ratajským a policisty je ale zřejmá a byla na celorepublikové úrovni.

Žalobce Petr Šereda shrnul, že soud uznal obžalované z části vinnými, a to ve 29 z 90 bodů. „Co se týče celkového hodnocení jak obžaloby, protože jsme neslyšeli nějaká kritická slova, tak rozsudku, bych počkal až na rozhodnutí odvolacího soudu, neboť je téměř jisté, že si za státní zastupitelství podáme odvolání,“ uvedl Šereda.

Soud řízení zahájil 25. října 2022, první jednání se uskutečnilo 11. ledna 2023. Od té doby se uskutečnily zhruba tři desítky jednacích dní, kdy se letos před letními prázdninami končilo závěrečnými řečmi a návrhy. Původně bylo obžalovaných 28, soud ale ještě v roce 2023 zastavil stíhání tří lidí včetně bývalého místostarosty části Brno-střed za ANO Jiřího Švachuly a podnikatele Samana El-Talabaniho, a to pro neúčelnost. Mezi obžalovanými bylo osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Policie už v roce 2017 ve věci obvinila 18 lidí včetně bývalých policistů. U dvou lidí následně trestní stíhání zastavila. Ke zbylým se ale v létě 2019 přidalo 11 dalších obviněných, později přibyli další.

Uložené tresty.